Historie obce Lukavec
První písemnou zmínku najdeme v darovací listině Spytihněva II. z roku 1057. Obec patřila od počátku litoměřické kapitule, později různým majitelům. Z nichž nejznámější byli Kunešové, původem litoměřičtí měšťané. Valentin byl roku 1508 od krále Vladislava erbem a názvem nazván a psal se Kuneš z Lukavec. Kunešové sídlili na tvrzi, která zřejmě zanikla po Bílé hoře. Do r. 1480 patřila ves ke Košťálovu a Čížkovicím. Část ale nadále byla majetkem kapituly, od níž ji koupil Kašpar Kaplíř ze Sulevic. Ten však přišel o hlavu r. 1621 na Staroměstském náměstí mezi 27 popravenými českými pány. Kapitula získala svůj majetek zpět. Osud části vsi s tvrzí splývá s osudem Borče a posléze byl Lukavec i s Borčí připojen k Lovosicím. Třicetiletá válka poznamenala Lukavec neméně, než ostatní obce v okolí. Koncem 17. století podlehla morové nákaze většina obyvatel. Na paměť byla postavena u čížkovické cesty socha sv. Michala. Do r. 1910 bylo společné pohřebiště označeno pískovcovým kamenem, nyní křížkem. Další epidemie postihla obec za třicet let, znovu bylo mnoho mrtvých, ves se vylidňovala.
