Historie obce Malé Žernoseky
Žernoseky dostaly své jméno podle převažujícího zaměstnání svých obyvatel. Osadu obývali žernoseci, tj. ti, kteří vysekávali mlýnské kameny - žernovy z lomů nacházejících se v hojné míře na jejím území. Jeden z těchto lomů, který se postupně rozrostl do míry umožňující průmyslovou těžbu funguje na území obce dodnes. V této lokalitě probíhá těžba vzácného nerostu červenožlutého Porfyru, který je v Evropě poměrně vzácný. Historicky přispěla tato těžba určená pro výrobu mlýnských žernovů k největšímu rozkvětu obce spolu s existencí vinařství jehož existence je doložena již ve 12. století. Díky poloze na významné dopravní tepně Evropy - řece Labi byly tyto mlýnské kameny významným obchodním artiklem. Vinařství jako jedna z historicky nejvýznamnější činností spjatá s existencí obce, je v současné době opět, po nucené přestávce spojené s bývalým režimem, obnoveno a rozvíjeno, byť v mnohem menším rozsahu, než v jakém existovalo v historii.
První písemná zmínka o existenci obce se objevuje v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1056-1057. Osídlení území obce je však doloženo již v době novokamenné. Svůj význam mělo území obce i době osídlení Kelty, pro něž měl kámen na výrobu "žernovů" také svůj nezastupitelný význam. Poprvé je však hovořeno o Malých Žernosekách jako o samostatné vsi až v kupní smlouvě z roku 1276. Střídavě obec náležela pod vliv Doksanského kláštera a kláštera Altzelle v Míšni. Území obce leží na křižovatce historických obchodních tras, na řece Labi a tzv. Solné - Srbské cestě.
