Historie obce Dražice
Vznik Dražic není možno přesně datovat. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy je uváděna jako majetek rožmberského panství příběnického. Od kdy Dražice patřily k městu Táboru, není zjištěno. V květnu a v červnu roku 1420 Oldřich z Rožmberka, pán na Příběnicích, obléhal Hradiště hory Tábor a byl koncem června zahnán a jeho statky byly pleněny a pustošeny a s nimi také hrad a kostel Dražický. Listem ze září 1469 dal král Jiří z Poděbrad v zástavu Táboru statky a dědictví po Petrovi řečeném z Růže a z Tábora a Kateřině, jeho dceři, díl Dražic.
Hrad Dražice stával za nynějším kostelem. Jsou zde dosud znát zbytky starých zákopů a hradní věže.
O škole činí se zmínka v roce 1786, kdy v Dražicích zřízena lokalie a městu Táboru propůjčeno právo na tuto lokalii. Škola byla v kostelní chalupě a učitelem byl Václav Šindelář. V červenci 1808 bylo započato se stavbou nynější školy, ovšem jen přízemní, stavba byla dokončena roku 1825 a obsahovala byt učitele, kabinet a vedle něho pokoj. Roku 1829 žádal nový učitel o zřízení druhé třídy a zároveň o stavbu druhého podlaží. Stavba byla započata až roku 1844 a dokončena roku 1845.
Roku 1925 nařídila okresní správa politická v Táboře v důsledku zemské správy politické v Praze pro naprostý nedostatek místa a jiné závady uzavření hřbitova u kostela v Dražicích. Nový hřbitov byl vybudován při státní silnici asi ve středu obcí Dražice, Drhovice a Meziříčí. První práce začaly dne 21. dubna 1926 kopáním základů.
