Historie obce Šišma
Obec s netradičním jménem, které se nevyskytuje nikde na Moravě ani v Čechách, má bohatou historii. Ve čtrnáctém století zde stávala tvrz a na ní sídlili dva bratři, Beneš a Dobeš ze Šišmy. První písemná zmínka o nich je z roku 1348, kdy Karel IV. založil v Praze univerzitu.
Vladyky tohoto rodu lze nalézt i v pozdějších letech. Roku 1374 zde žil Lovek ze Šišmy a ještě roku 1415 tvrz držel Jan Diva ze Šišmy. Ten tehdy připojil svoji pečeť ke stížnému listu proti
upálení Mistra Jana Husa, kterou česká a moravská šlechta poslala církevnímu koncilu v Kostnici. S koncem husitských válek však tento vladycký rod píšící se „ze Šišmy" ze své obce odchází. Tvrz získal roku 1437 Artleb Klepař z Medařic, avšak již zanedlouho ji vlastnil Prokop z Prusinovic a po něm Jan z Ludanic. Takto se majitelé dále střídali až do roku 1503, kdy ves získal Albrecht ze slezského rodu Barských z Baště, jehož rod zde setrval až do roku 1558. Tehdy tvrz s obcí Šišma a dalšími vesnicemi v blízkém okolí prodal Burian Barský panu Vilémovi ze Žerotína, vlastníku panství v Dřevohosticích. Tento čin znamenal pozvolný zánik středověké tvrze v Šišmě. Majitelé totiž žili v Dřevohosticích a tvrz chátrala, až nakonec úplně zanikla. Dnes již není přesně známo, kde stávala, avšak pravděpodobně to bylo na západním okraji obce při cestě do Pavlovic.
Stejně jako řada okolních obcí si i Šišma zažádala o přidělení vlastního znaku a praporu. Jsou to totiž symboly samosprávy, které obyvatelům těchto obcí připomínají svébytnost a pomáhají utužovat pocit sepětí obyvatel s jejich obcí. A tak 12. května 1995 heraldická komise poslanecké sněmovny na svém mimořádném jednání v Brně schválila návrhy předložené obecním úřadem v Šišmě založené na starých historických pečetích. Znak tvoří modrý štít se dvěma stříbrnými rohy, které jsou provázeny po stranách a dole zlatými pětirohými hvězdami. Na praporu však jsou rohy nahrazeny dvěma bílými pruhy, pět žlutých hvězd je pak umístěno ve zbývajících pruzích.
