Památky a zajímavosti Luhačovice
Město Luhačovice může nabídnout řadu historických a kulturních památek a pamětihodností. V roce 1990 bylo historické jádro města prohlášenou městskou památkovou zónou.
Začátkem 20. století slovenský architekt Dušan Jurkovič, inspirován valašskou architekturou, dodal lázním osobitý ráz hrázděné architektury. Jeho dílo reprezentují stavby například Vodoléčebný ústav s lázeňskou plovárnou a slunečními lázněmi, Jurkovičův dům, secesní objekt na bočních průčelích s freskou sv. Cyrila a Metoděje, dům Jestřábí, vila Chaloupka, vila Valaška, které dnes slouží jako lázeňské hotely.
Architektonicky zajímavým obdobím byla pro Luhačovice také 20.–30. léta 20. století, kdy byly mimo jiné postaveny budovy Městského úřadu, Bílá čtvrť, plovárna a Společenský dům.
Luhačovický zámek s kaplí tvoří malebný komplex barokní architektury ze 17. století, barokní věž pochází z první poloviny 18. století. Naposledy přestavěn byl ve 20. století. Tvoří jej jednopatrová budova půdorysu obráceného písmene E. V současnosti je využíván pro potřeby školství a volnočasových aktivit dětí a mládeže.
Kaplička sv. Alžběty byla vystavěna v roce 1795, na její fasádě je zpodobněn znak hraběcí rodiny Serenyiů. Kaple je nejstarší stavbou lázeňského středu, naopak mezi novější dominanty města patří kostel sv. Rodiny (1997).
Nejmonumentálnější stavbou Lázeňského náměstí je Velká kolonáda s prameny Amandky a Vincentky. Kolonáda je 130 m dlouhá a 13 m široká a byla postavena podle návrhu brněnského architekta O. Pořísky.
Do lázeňského parku byla přenesena v roce 1960 slavná Bruselská fontána (vytvořil ji Jan Kavan, byla převezena ze světové výstavy EXPO 58 v Bruselu, proto název Bruselská).
Malebný ráz města Luhačovice dotváří řada soch, např. sv. Gottharda u zdi zámeckého parku, busta L. Janáčka, náhrobek Betty Smetanové, vdovy po slavném skladateli, a božích muka, která jsou postupně restaurována a dokládají mimo jiné zručnost předků.
Památky lidové architektury lze také najít i v integrovaných částech Luhačovic a obcích, které spadají do specifické folklorní oblasti označované Luhačovské Zálesí. Např. v Kladné Žilíně se jedná o dřevěnou zvoničku a v části Polichno je to sklípek u čp. 49 s komorou.
Lázeňské budovy
Jurkovičův dům
Přestavěn byl v roce 1902 architektem Dušanem Jurkovičem z původního komplexu dvou budov Janova domu ve stylu secese. Patří k nejznámějším a nejcennějším objektům v lázních. U vchodu do budovy je umístěna pamětní deska Dr. Palka Blaha a na zdi proti Olšavě freska Jana Köhlera na níž jsou zachyceni sv. Cyril a Metoděj.
Chaloupka
Vznikla přestavbou bývalého kuchyňského domu z 19. století, Dušanem Jurkovičem ve stylu secese v roce 1902. Jedna z charakteristických staveb tohoto architekta, z první etapy moderní výstavby lázní, má nejblíže k jeho radhošťskému období. Ideově vycházel z koncepce, podle níž se Luhačovice měly stát kulturním a společenským centrem západních Slovanů. Jurkovič ji postavil vlastním nákladem a jedním z prvních hostů byl Vilém Mrštík.
Lázeňský dům Jestřabí
První novostavba architekta Jurkoviče postavená v letech 1903-1904 ve stylu národní secese. Vila je přísně symetrická a symbolicky uzavírá lázeňské údolí.
Lázeňský pavilon Radhošť
Samostatně stojící třípodlažní dům postavený ve stylu secese. Na jednom nároží polygonální patrový arkýř nesený atlantem.
Vodoléčebný ústav s lázeňskou plovárnou
Unikátní plovárna s dřevěnými kabinkami postavená v roce 1903. V roce 1999 opravena a zakonzervována. Vodoléčebný ústav přestavěl v roce 1902 Jurkovič z bývalého mlýna.
Valaška
Samostatně stojící třípodlažní budova téměř čtvercového půdorysu s vestavbou v mansardové střeše a osmibokou centrální věží. Postavena v roce 1907 architektem Dušanem Jurkovičem.
Lázeňský dům Bedřicha Smetany
Čtyřetážová volně stojící budova postavená ve stylu secese stavitelem J. Schaniakem podle návrhů projektanta E. Králíka v letech 1908–1910.
Tenisový pavilon
Drobná dřevěná stavba na vysoké kamenné podezdívce od architekta Skřivánka z let 1924-1926, dochovaná bez rušivých zásahů. Dodnes slouží původnímu účelu.
Vily
Vila Haná
Secesní vila švýcarského stylu postavená v roce 1897, společně se sousední vilou Světlanou výrazný prvek historické zástavby centra Luhačovic, na který navazuje pozdější etapa lázeňských staveb architekta Jurkoviče.
Vila Lékárna
Dvoupodlažní samostatně stojící vila s věží postavena I. Seichertem v letech 1884-1887 v kombinaci novorenesančního se švýcarským stylem. Nad vstupem je umístěn štít s aeskulapovou holí.
Vila Lipová (muzeum)
Postavena v roce 1885 ve švýcarském stylu.
Vila Ludmila
Samostatně v zahradě stojící jednopatrová vila čtvercového půdorysu. Postavena asi 1910 ve stylu kombinace geometrické secese a modernismu.
Vila Regia
Původní název vila Samohrd postavena v roce 1906 v historizujícím slohu, architekt František Sander. Je zdobena sgrafitem s dudákem, motiv je doprovázen nápisem: Kdo si srdce dodává, se štěstím se potkává. Sgrafito je singováno: Láďa Novák 1906.
Vila Světlana
Dvoupatrová vila postavena ve stylu secese (švýcarský styl) architektem Juliusem Koopem v roce 1899.
Rodinná vila Samorostlá
Přízemní roubená chalupa. Štít ze spodní strany ulice je lichoběžníkový s valbičkou, prolomen dvěma pravoúhlými okny mezi nimiž je keramická soška svatého Floriána. Počátek 20. století - ohlas lidového stavitelství.
Vile Bellevue
Samostatně stojící jednopatrová vila, v přízemí zděná a v patře hrázděná. Secesní stavba švýcarského stylu datovaná kolem roku 1910.
Vila Emausy
Drobná přízemní vilka pocházející z počátku 20. století. Její stěny jsou pokryty v horní části sgrafity, v průčelí do ulice je rozměrnější freska. Obojí je dílem malíře Jana Köhlera, na fresce je i jeho signatura.
Augustiniánský dům
Byl postaven v letech 1902–1904 podle projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Kombinace novorenesančního stylu (hlavní objekt) a novogotického stylu (kaple) tvoří jeden celek. Za jeho zdmi svého času přespala řada osobností. Běžně tu spávali ministři, biskupové či operní pěvci. Nejznámějším pravidelným hostem byl hudební skladatel Leoš Janáček, který zde jezdil velmi často.
