Památky a zajímavosti Vrbno pod Pradědem
Ve Vrbně pod Pradědem se nachází spousta historických památek a zajímavých míst např. zámeček, farní kostel, kříže, kaple nebo v okolí zříceniny hradů.
Zámeček s areálem – pochází ze 17. století, rozšiřován postupně přístavbami v 18. a 19. století, vytvářející zajímavý soubor barokních a empírových celků. Zámeček je umístěn v přírodně krajinářském parku ohrazeném zdí z 19. století. Dnes je v objektu provozován penzion.
Farní kostel sv. Michala – monumentální empírová architektura z let 1840–1843 neobyčejně čistého prostorového i tvarového řešení, která ovládá nejen prostor náměstí, ale i panoramatický pohled na město.
Kříž kamenný a litinový – empírový kříž z roku 1825 s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí ve spojení s novým materiálem – litinou, významný i datací v dedikačním nápisu.
Vila čp. 298 s parkem – dílo významného rakouského architekta Josefa Hoffmanna (rodáka z Brtnice u Jihlavy) z let 1920–1921 postavené pro průmyslníka Fritze Grohmanna.
Dům čp. 162 – jeden z posledních dokladů původní zástavby města z přelomu 18. a 19. století.
Areál hřbitova, Hřbitovní ulice – doklad slohové úpravy hřbitova z počátku 19. století s hrobními kaplemi a náhrobky.
Hrobní kaple Marca Aurelia Rosslera – kaple je zapuštěna do ohradní zdi, v ní socha stojícího anděla, příklad raně empírové figurální sepulkrální plastiky z doby kolem roku 1815.
Hrobní kaple rodiny Weissovy – kaple je zapuštěna v ohradní zdi, v ní socha stojícího okřídleného anděla, příklad raně empírové figurální sepulkrální plastiky z doby kolem roku 1815.
Náhrobek Anny Heleny Roesnerové – typický klasicistní náhrobek z roku 1780, čerpající tvarově z antických tvarů, doplněný charakteristickým klasicistním ornamentem – festonem.
Hřbitovní kaple – empírová drobná stavba z doby kolem roku 1817, doklad slohové úpravy hřbitova.
Hřbitovní zeď se dvěma branami – ohradní zeď hřbitova z doby kolem roku 1817, úprava vstupní brány ve 20. století.
Zbytky hradu Freudenstein – na úzkém hřebenu kopce mezi cestou Vrbno – Andělská Hora. Zbytky hradní zříceniny z období patrně kolem 13. století. V roce 1579 byl již hrad zříceninou.
Zřícenina hradu Rabštejna – historická památka ze 2. poloviny 13. století. Spolu s Pustým hradem tvoří zajímavý, málo obvyklý typ dvouhradí strážného charakteru.
Zřícenina hradu Pustý hrad – na úbočí hory Loupežník, na příkré skále.
Rozhledna na Pradědu
Praděd (1 492 m) je nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a od roku 1983 zde najdeme zdaleka viditelný 162 m vysoký vysílač s rozhlednou. Není však první stavbou na tomto místě. Jako nenáročný útulek při nepřízni počasí stávala na vrcholu Pradědu už od počátku 19. století kamenná tzv. ochranná chýše. K té byla později přistavena jednoduchá budova. Ale ani to tehdy nestačilo, bylo potřeba postavit zde trvale provozovanou chatu a hlavně rozhlednu. První dochované plány k vlastní stavbě jsou již z roku 1891.
V 60. letech se začalo vážně uvažovat o výstavbě televizního vysílače "Praděd", v roce 1968 byla zahájena jeho výstavba. Za své vzala Poštovní chata, která by narušovala estetický ráz nové dominanty – 162 m vysokého vysílače, jež má připomínat startující kosmickou loď. Na vrchol Pradědu byla k účelům stavby zbudována asfaltová silnice vedoucí z Ovčárny. Úplné dokončení stavby plánované na rok 1977, se ale díky extrémním klimatickým podmínkám prodloužilo (například restaurace byla otevřena až v roce 1983).
Samotnou věž podpírají tři křídla. První slouží jako energetický uzel, druhé pro potřeby radiokomunikací, ve třetím je umístěna restaurace s hotelem, které prošly v roce 2000 rekonstrukcí. Za zmínku stojí i to, že vrchol věže se nachází ve výšce 1 653 m n. m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Vyhlídka se nachází 70 m nad zemí a je možné se na ni dostat pouze výtahem. Je přístupná během provozu restaurace.
