Historie obce Uhřičice
Podle pověsti založil Uhřičice český panovník při válečné výpravě proti Uhrům. Jejich název lze vyložit jako "ves lidí Uhříkových". První písemná zmínka se váže k roku 1131, kdy je část obce uváděna jako majetek moravské církve. Roku 1174 daroval celou ves moravský kníže Oldřich biskupskému kostelu v Olomouci. Mlýn se připomíná již v roce 1277, škola v letech 1450, 1515 a trvale od roku 1643. Za válek Jiřího z Poděbrad obec zpustla, ale v roce 1480 je opět uváděna jako osídlená. V roce 1515 zde bylo 45 usedlých a škola, roku 1767 je uváděno 40 sedláků, 19 chalupníků, mlynář, šenkýř a 5 domkařů. Roku 1830 již 73 domů a 613 obyvatel, roku 1910 je to 116 domů a 749 lidí.
Z roboty se obec vyplatila v roce 1785. Užívání pluhu je zaznamenáno poprvé v roce 1830, kosy roku 1860, prvního secího stroje roku 1874, prvního mlátícího stroje roku 1878. Během historie potkaly obec také všeliké živelné pohromy. Při požáru v roce 1819 celá vyhořela, včetně ovocných sadů, od sádla vzníceného při smažení koblih. Povodně bývaly do regulace řeky Moravy časté. Roku 1875 zachránili uhřičičtí 21 cigánů před utonutím. Po regulaci Moravy byla část obce zaplavena v roce1911 a 1997.
V 16. století zobrazovala obecní pečeť rádlo, brázdu a nápis "Obec Uhřičice", v 18. století nápis "SIGIL COMVITATIS VHRZITZ" a poprsí Jana Křtitele, v 19. století postavu sv. Floriána hasícího oheň.
Významnými rodáky Uhřičic jsou František Jášek (1797 - 1849), kněz, hospodářský správce kapituly olomoucké a kanovník kroměřížský a Amálie Vrbová (1864 - 1936), pseudonymem Jiří Sumín, autorka románů z vesnického prostředí.