Historie obce Kozly
Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1352, kdy náležela obvodu třebenického děkanátu. Na kozlovské tvrzi sídlil rod Kozlovských z Kozlova ještě před druhou polovinou 14. století, kdy se část vsi stala církevním majetkem. Na druhé polovině vsi, na tvrzi, se střídaly drobné šlechtické rody, tehdy spřízněné s původním rodem Kozlovským buď sňatkem nebo dědictvím.
Tvrz se dokládá už v roce 1382, kdy na ní sídlil Přech ze Žižkova, jeho manželka byla z rodu Kozlovských. Potomci jejich připomínají se ještě v roce 1430. Potom připadl statek královské komoře a král Ladislav Pohrobek ho postoupil v roce 1454 Jakubovi Lankašovi z Nepomyšle. Tvrz se připomíná ještě v roce 1571, kdy ji vlastnil Kuneš a Tloskova. Za jeho syna Viléma, který zemřel před rokem 1531, nebo vnuka Jana Kuneše koupila Kozly pražská kapitula, která je držela až do českého stavovského povstání 1618-1620.
V roce 1620 prodali čeští stavové Kozly Janu Charvátovi z Berštejna. Ale již v roce 1623 v rámci rekatolizace byly Kozly opět odebrány Janu Charvátovi a kapitula se stala opět majetkem vsi. V té době byla také zrušena tvrz. V archivu se pouze uvádí dvě krčmy v Kozlech, avšak tvrz již zanikla.
Z Kozlů se dodávalo na pražskou kapitulu víno, které bylo odebíráno z Chrámců, svěřeného panství, kterého se církev nezmocnila. V Chrámcích je z tehdejší doby pojmenován sv. kopeček Weinberg, na jehož jižní straně se pěstovalo víno.
Původní rod Kozlů, který vlastnil tvrz a ves již před rokem 1300, pocházel z drobné šlechty české, která byla v průběhu dějin likvidována rozpínavostí církve a po Bílé hoře se uchýlila na méně exponovaná místa v Čechách a na Moravě. V Kozlech byl tlak na získávání vsí a majetků ze strany církve a bílinských hradních pánů, především Mikuláše Lobkowice, který spolupracoval s církví, a potomky Albrechta z Koldic, jehož rod pocházel z Míšeňska. Albrecht byl věrným přívržencem a rádcem Zikmundovým a jako člen, velmi horlivý, strany podjednou bojoval proti husitům.
Původně gotický kostel sv. Martina (patrné jsou z něj opěráky presbytáře) byl barokně přestavěn roku 1717. Zachovalo se v něm mnoho barokních not, které byly předány do hudebního oddělení Národního muzea v Praze. Je v něm také rodinná hrobka Chotků.
