Okolí a příroda Miskovice
Romanticky zvlněné okolí Mískovic leží na okraji Polabské nížiny a na krajinné vyhlídce kopce Vysoká na jehož hřebenu stojí rozhledna ze které lze pozorovat vápencové lomy či klidnou hladinu zdejší přehrady Vrchlice, anebo sledovat snažení trénujících horolezců na žulové stěně.
Miskovické pseudozávrty
Miskovické pseudozávrty leží 5 kilometrů západně od Kutné Hory a 0,5 - 1 km severně od vesnice Miskovice, v nadmořské výšce 375 - 378 m. Toto území je typickou součástí geomorfologického podcelku Kutnohorské plošiny, okrsku Malešovská pahorkatina. Pseudozávrty se vytvořily na zarovnaném povrchu denudační plošiny, která je zemědělsky využívána jako orná půda, převážně k pěstování obilnin a cukrovky. Na severu a západě se velmi mírnými svahy zvedají rulové, částečně zalesněné pahorky Miskovického a Opatovického vrchu. Geologické podloží tvoří zvrásnění biotitické pararuly kutnohorského krystalinika, na nichž jsou uložena souostroví cenomanských vápnitých pískovců a organodetrických vápenců. Motivem ochrany jsou poslední zbytky pseudokrasových jevů.
Mezholezský lom
Mezholezský lom leží při silnici pod Mezholezy nad křižovatkou Mezholezy-Bylany-Kutná Hora. Mezholezský lom lezí jen asi 400 m od již zaregistrovaného Miskovického lomu, v přibližně stejné výšce a na stejném či velice podobném litofaciálním stupni. Lom je až 10 m vysoký a 150 m dlouhý. Lokalita je dokladem sedimentologického a petrografického vývoje organodetrických vápenců s příznivých zachováním fosílií. Stěny lomu jsou tvořeny několika subfaciemi biodetritických vápenců. Jednotlivé polohy těchto vápenců jsou odděleny starými skalními dny - hardgroundy. Vyskytují se i tempestity - bouřkové sedimenty. Lokalita není dosud uspokojivě zpracována. Umožňuje korelaci cenomanu a spodního turonu ve facii biodetritických vápenců. Je perspektivní z hlediska stanovení hranice cenomanturon a její další korelaci na území České křídové pánve. Kromě toho se jedná o největší odkryvy v českých křídových vápencích. Lom je součástí krasového systému s ponory v oblasti Miskovických závrtů, s alespoň jedním fosilním vývěrem Miskovickou jeskyní a s nejméně jedním současným vývěrem v prameni sv. Vojtěcha v Bylanech. Oba lomy mají nadnárodní význam, protože mohou být využity pro korelaci průběhu karbonátového cenomanu v Čechách a německých pánvích. Z lokálního hlediska je důležité, aby nedocházelo ke kontaminaci lomů, jež jsou napojeny na podzemní krasový systém, jež je jedním ze zdrojů vody pro Kutnou Horu. Geologickým ústavem AV ČR v Praze je navržena kategorie ochrany jako registrace VKP, ve druhém stupni vyhlášení jako PP. Péče spočívá v tom, že lom nebude zavezen a poškozován.
Miskovická jeskyně
Spolu s Miskovickými závrty tvoří součást Miskovického krasu. Jeskyně leží ve středověkém lůmku nad údolím Bylanky, přibližně ve směru jímací kaverny Vojtěšského pramene. Je 23 m dlouhá a průměrně 1 m vysoká. Po odstranění sedimentů by se jednalo o mohutnou chodbu o výšce 2-3 m a šířce 3-5 m. Jeskyně je potencionální archeologickou lokalitou.
