Historie obce Podbořany
Na blízkém vrchu Rubín se údajně nacházelo bájné slovanské hradiště Wogastisburg, u nějž se roku 631 nebo 632 odehrála bitva mezi Sámovou říší a králem Dagobertem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. V roce 1590 bylo ve městě 77 domů a v červnu téhož roku, kdy vypukl ve městě velký požár, lehlo popelem 64 domů, kostel, fara, škola, pivovar, solné mýto, vězení, dvě pastoušky a radnice, kde shořely všechny listiny města. Kronika města obsahuje také záznam o chytání rekrutů. K prvému "náboru" rekrutů došlo 19. března 1778, k druhému 22. srpna téhož roku. Odvedeno bylo vždy několik mladíků. Největší chytání rekrutů na území celých Čech a tedy i v Podbořanech bylo provedeno v noci 14. ledna 1779. V roce 1682 se shromáždilo před zámkem v Maštově - sídlem krajského hejtmana na 4 tisíce rolníků žateckého kraje, pod vedením sedláka Kreutzera, kteří žádali o slyšení a domáhali se zrušení roboty ve smyslu patentu císaře Leopolda I. Patent ten byl vydán 28. června 1680 a omezoval robotu ve skutečnosti jen na tři dny v týdnu. Povstání bylo pomocí vojska utopeno v krvi. Ke cti tehdejší obce podbořanské jistě neslouží, že se povstání nezúčastnila, že nepodpořila spravedlivý požadavek utlačovaných sedláků. Také značné válečné daně museli občané města vyplácet táhnoucím vojákům. Například v roce 1645 táhl městem švédský generál Golednsturn, kterému muselo město vydat všechen dobytek a obilí. Pruským vojákům v roce 1762 zaplatilo město výpalné ve výši 1448 zlatých 25 krejcarů. Požáry patřily k nejukrutnějším živlům, které v průběhu staletí sužovaly město. Snad nejstrašnější byl požár, který vypukl v roce 1590. Ze 77 domů, které tehdy město mělo, lehlo 62 obytných domů popelem. Požár navíc zničil kostel, školu, radnici se všemi listinami a archiváliemi. Požár trval pět a půl hodiny. Během dvou příštích let bylo město obnoveno.
