Historie obce Větřkovice
Větřkovice patří mezi málo historických sídel, která mají zachovánu zakládací listinu. Touto listinou z r. 1298 dává probošt v Březové Vlk (Lupus) opatrnému muži Walterovi a jeho dědicům les k založení Větřkovic. Dává jim jméno Dyttreichsdorph (Dětřichovice). Osadě uděluje osvobození od daní na 20 let. Lokátorovi dává dva lány, 1 krčmu, 2 mlýny, řezníka, pekaře, ševce, kováře, lázně tj. lazebnictví a ranhojičství, třetinu peněz ze soudních pokut a plat z každého sedmého lánu. Po uplynutí 20 let byl každý lán poplatný půl hřivnou ryzího stříbra na svátek Panny Marie a povinnost 3 dny orati na zimu a 1 den na léto (pravděpodobně církevní polnosti). Lány měly mít šířku a délku podle lánů hlubčických. Obecný soud se měl konati třikrát do roka a probošt mu osobně předsedal.Výlohy za dva dny platila obec, třetí den hradil soudce (fojt) bez ohledu na počet osob. Ostatní soudy v jiné době konal fojt a odvedl z nich proboštovi (březovskému klášteru) dva denáry, pokud se nejednalo o vraždu, krádež, smilstvo, vloupání, žhářství a poranění.
Těchto 6 případů chtěl probošt vždy soudit osobně.
Z listiny je zřejmo, že původní název nepochází ani od jména zakladatele (probošta Vlka) ani lokátora (osídlovatele Waltera), jak bývalo tehdejším zvykem, ale na počest olomouckého kanovníka Dětřicha z Fulštejna.
V soudních listinách se psalo o Jetřichovicích. Nejstarší matrika březovská píše Větřichovicích, což přešlo později na Větřkovice. Listina nám také ukazuje jak jednoduše a pevně byl vydán řád nově vzniklé obci.
Osvobození od daní v době zakládání bylo rozumné opatření. Ve skutečnosti to byla náhrada za těžkou práci při vyklučování pralesa.Osídlenci ani neměli z čeho platit, dokud neměli pole a úrodu. Přijeli na vozech zakrytých plachtami, v nich bydleli, dokud si nepostavili srub na svém přiděleném pozemku.
Pak se postupně zakusovali do lesa a stavěli dům, chlévy, stodoly apod.
Lokátoři i osadníci byli většinou pozýváni z Německa.Větřkovický Walter byl zřejmě také Němec, ale našlo se dosti českých osídlenců, protože dle urbáře z r. 1574 bylo mezi 44 majiteli gruntů jen 7 německých rodin.Vždy zde převládalo české obyvatelstvo.
Původně tedy od r. 1298 patřily Větřkovice k proboštství Benediktinskému v Březové. Později přešly pod panství Hradce nad Moravicí. Ve 14. a 15. století vykonávali na hradě vojenskou službu manové z okolních vesnic, i z Větřkovic. Další listiny hovoří o privilegiích hradeckých knížat Viktorina (syna Jiřího z Poděbrad) z r. 1482 a Kazimíra, resp. krále Ludvíka z r. 1525. V r. 1700 dostaly Větřkovice svou pečeť jako ostatní vesnice panství hradeckého. Na pečeti byl znak - muž s kosou - byl to příznačný znak pro toto území, kde bylo vždy hlavní obživou zemědělství a chov dobytka.
Hradecké panství končí v r. 1945.
