Historie obce Napajedla
Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.
Po staletí využívaly obchodní i vojenské karavany brod na řece Moravě při cestě od Baltu do středomoří a zpět. Při zastavení zde napojily koně, v okolních lesích našly potravu. Z osady bylo ve 14. století městečko, v 19. století město. První písemná zpráva pochází z roku 1362. Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rotalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rotalů zdobí vstupní brány do kostela sv.. Bartoloměje i napajedelského zámku. Ten postavil v barokním slohu pro poslední dědičku Rotalů vídeňský dvorní architekt Grimm. V současnosti je zámek v rekonstrukci, ale lákavou procházku nabízí krásný zámecký park.
Největšího věhlasu dosáhlo napajedelské panství za pánů ze Stockau. Sirné lázně s kva!itní 1éčivou minerálkou a bohatým kulturním programem lákaly návštěvníky zdaleka. Vídeňská smetánka začala do Napajedel jezdit po založení hřebčina, o jehož rozkvět se postaral zejména zeť pana hraběte Aristides Baltazzi. Tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení téměř 120 let. Pasoucí se stáda koní jsou neobvyklou zvláštností okolí.
V roce 1898 byla Napajedla povýšena na město. V letech 1903-4 byla na náměstí vystavěna neorenesanční radnice (autor návrhu Dominik Fey). K nástupu průmyslu dochází až po první světové válce a zejména kolem r. 1935, kdy zde rozšiřuje své podnikatelské aktivity J. A. Baťa, který ze zámku vytváří své reprezentační sídlo.
Osobnosti města Napajedla:
Vladimír BACHMÁNEK /1887 - 1955/
Byl ředitelem napajedelské spořitelny, nadšeným archeologem, zasloužil se o vybudování městského muzea, kde založil archeologické sbírky. Byl jednatelem Musejního a archeologického spolku pro soudní okres napajedelský, udržoval odborné styky s významnými muzejními společnostmi a třebaže byl v daném vědním oboru amatér, přispěl k rozvoji archeologického bádání na Moravě.
Aristides BALTAZZI /1853 - 1914/
Pocházel z vlivné bankéřské rodiny, která patřila k nejvyšším vídeňským společenským kruhům. Do Napajedel se přiženil roku 1884, vzal si Marii Terezii ze Stockau. Byl vynikajícím dostihovým jezdcem a zvelebil napajedelský chov anglického plnokrevníka a věnoval mu veškerou péči a finanční prostředky. Je pohřben v hrobce napajedelské hřbitovní kaple.
Božena BENEŠOVÁ /1873 - 1936/
Narodila se v Napajedlích, kde prožila mládí a část dospělého věku. Byla dcerou advokáta Romana Zapletala. Začala psát lyriku, která vzbudila ohlas, ale brzy přešla na prózu. Její povídky i romány překvapily vypravěčským uměním a objektivností pohledu na život. Nejznámější je dvoudílný román Člověk a románový cyklus Úder, Podzemní plameny a Tragická duha.
R. BOJKO /1877 - 1952/
vl. jm. JUDr. Alois Horák, právník a literát, který žil v Napajedlích od roku 1910. Jeho tvorba je rozsáhlá a myšlenkově se blíží O. Březinovi aj. S. Macharovi. Vydal osm básnických sbírek, jeden román Jejich život a povídky, které uveřejňoval především v časopisech. Byl členem Moravského kola spisovatelů a neúnavný činitel v mnoha spolcích.
Josef BULVA /1943/
Klavírní virtuos světového významu. Narodil se v Brně, v Napajedlích prožil část svého dětství. Již ve 13 letech se představil publiku s klavírními koncerty Mozarta a Liszta. Slibnou kariéru načas přerušuje těžký úraz a následující emigrace. Triumfální návrat na mezinárodní koncertní scénu zažívá v roce 1983 na Berlínských slavnostech. Trvale žije v Lucembursku.
Rudolf FIRKUŠNÝ /1912 - 1994/
světový klavírista se narodil v Napajedlích. Po smrti otce se s rodinou odstěhovali do Brna, kde studoval hudbu u významných hudebníků. V roce 1929 získal absolutorium, v roce 1939 opustil okupovanou vlast a natrvalo se usadil v New Yorku, kde se zapojil do hudebního života a procestoval celý svět. Po 44 letech se vrátil do Prahy na Pražské jaro, převzal čestné občanství města Napajedel a v září 1991 uskutečnil v Napajedlích koncert. Jeho jméno nese i napajedelská Základní umělecká škola.
Jan KŘEN /1872 - 1917/
Tajemník Městského úřadu a úředník Městské spořitelny v Napajedlích, sokolský funkcionář, předseda Čtenářské spolku, publicista. Dopisoval do moravských časopisů a vydal několik samostatných publikací k problematice hospodářství,veřejné správy a sokolského hnutí. Zemřel v Napajedlích na sklonku první světové války.
Vincenc PRASEK /1843 - 1912/
Slezský a moravský historik, jazykovědec, národní buditel. Větší část života působil v Olomouci, k Napajedlím si ale vytvořil velmi blízký vztah. Vydal Paměti městečka Napajedel a dědin k panství napajedelskému odedávna příslušných a Paměti Malenovic a Pohořelic, jakož i dědin k panství malenovickému a pohořelskému příslušných. V roce 1904 se zapojil do příprav retrospektivní výstavy k otevření nové radnice. Je pohřben na napajedelském hřbitově.
Jaroslav PETŘÍK /1941 - 1990/
Narodil se a žil v Napajedlích. Vystudoval Střední odbornou uměleckoprůmyslovou školu v Čimelicích a FAMU v Praze obor dramaturgie. Pracoval jako dramaturg Filmového studia ve Zlíně. Dětem zasvětil i vlastní scénáristickou práci. Děti i dospělí znají dobře filmy Metráček, Nekonečná, nevystupovat, Kopretiny pro zámeckou paní, O statečném kováři, Nebojsa a jiné.
Ing. arch. Zdeněk ŘIHÁK /1924/
Narodil se v Napajedlích, studoval Školu umění ve Zlíně v ateliéru Vincence Makovského, poté fakultu architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy technické v Brně. V architektonické práci se věnoval úkolům s tematikou obchodu a zejména stavbám hotelovým. Úspěšně se zúčastnil mnoha soutěží a obdržel spoustu cen za výtvarná řešení. Z nejznámějších realizovaných staveb: Obchodní dům Prior v Brně, hotel Patria a Panorama na Štrbském plese, hotel Continental v Brně.
Václav SOVA /1866 - 1952/
Byl učitelem a později ředitelem měšťanské školy. Jako historik zpracovával podrobné dějiny Napajedel a okolí a vydal několik publikací tiskem. Nejznámější z nich je Osudy bývalého napajedelského panství z let 1750 - 1935. Do historie města se zapsal rovněž jako pečlivý kronikář.
Antonín ŠEBESTÍK /1882 - 1956/
Český hudební skladatel a pedagog se narodil v Napajedlích a zemřel v Praze. Byl žákem A. Dvořáka Vystudoval varhanní oddělení pražské konzervatoře a po složení státních zkoušek ze zpěvu, klavíru a houslí působil jako učitel hudby.Byl sbormistrem pěveckého sboru Hlahol a od roku 1923 dirigentem pražské filharmonie. Složil šedesát hudebních děl, některé i pod pseudonymem M. Vladimírský.
Generál Josef ŠNEJDÁREK /1875 - 1945/
Napajedelský rodák absolvoval pražskou kadetní školu. Prošel všemi poddůstojnickými hodnostmi, absolvoval válečnou školu v St. Cyru. V době první světové války bojoval jako velitel afrických střelců, později jako velitelský kádr československých legií. Byl jmenován posádkovým velitelem Prahy a kariéru zakončil získáním hodnosti armádního generála. Svůj dobrodružný život popsal v knize Co jsem prožil. Na rodném domě v Napajedlích je pamětní deska odhalená k příležitosti jeho šedesátin.
