Historie obce Žlutava
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1667. Pravěké osídlení žlutavského katastru je doloženo mnohými nálezy. K osídlení jistě přispěla vhodná poloha katastru, ležícího v posledních severovýchodních větších výběžcích Chřibů, sahajících až k řece Moravě. Nálezy kamenných nástrojů, jader a odpadového materiálu z pazourku, křemence, jaspisu a jiných surovin vyskytujících se na táhlých návrších katastru, existenci pravěkých sídlišť dokazují. První stopy osídlení katastru pocházejí ze starší doby kamenné, z doby posledního zalednění. Na jaře roku 1949 nalezl Slavomír Burýšek v úvozu jihovýchodně od Žlutavy mamutí kosti. Nález dal popud k archeologickému výzkumu, který v roce 1951 prováděl s kolektivem pracovníků dr. Bohuslav Klíma z Moravského muzea v Brně. Expozice několika mamutích kostí spolu s patinovanými pazourkovými úštěpy dala podnět datování zdejšího osídlení do Würmu 2 (asi 30. tisíc let před n. l.). Tábořiště pravěkých lovců nacházejících se na Dubové, Machovici, Dubníku, Kotárech a Pasekách, poskytují nálezy typického aurignacienu, zajména pak vysoká škrabadla. V mladší době kamenné (neolitu) byl nejistý lov vystřídán zemědělstvím. Jeho nositelé k nám přešli z jihovýchodní Evropy a během krátké doby osídlili téměř všechnu úrodnou půdu Moravy. Osada prvních zemědělců existovala i u Napajedel, jak dosvědčují nálezy kamenných sekerek a sekeromlatů, nejtypičtějších nástrojů tohoto období. V roce 1929 nalezl žlutavský občan Cyril Goiš na Trestném naproti ústí Dřevnice a Moravy kamenný mlat, který učitel Ladislav Valach daroval Okresnímu muzeu v Napajedlech. V roce 1979 nalezl Dalibor Kaška z Bělova v Dílech u Dubníku zadní část kamenné sekerky, kterou kronikář Alois Koutný daroval Oblastnímu muzeu v Gottwaldově. Nesmírný význam měl pro další vývoj člověka objev výroby kovových nástrojů. Bronz se stal na několik století základní surovinou pro výrobu zbraní, nástrojů, šperku a dal celému období název doba bronzová. Ze střední až pozdní doby bronzové se při orání v roce 1915 vyorávaly u silnice vedoucí do Napajedel, v těsné blízkosti Žlutavy, hliněné nádoby patřící lidu popelnicových polí. Kultura slezsko - platěnická (konec doby bronzové) zanechal ve žlutavském katastru stopu v podobě hliněných střepů, bronzového špendlíku a sekerky s tulejkou a ouškem, nalezených v Dílech u Dubníku. Stopy slovanského osídlení se nalezly po pravé straně řeky Moravy na jihovýchodním svahu Trestného. V roce 1930 - 1934 byl prokopán mohylník (23 mohyl) s hroby žárovými i kostrovými z 2. poloviny 9. století. Mohyly poskytly mnoho cenných nálezů - nádoby, pracovní železné nástroje, náušnice, denár z roku 249-244, bronzový gombík, kopí, pazourková křesadla, ostruhy, železné sekery, toulec s šipkami, meč a jiné. Některé nálezy se nacházejí v muzeu v Uherském Hradišti, velká část přešla do muzea v Napajedlech, odkud po druhé světové válce sbírka putovala do depozitáře Oblastního muzea v Gottwaldově-Malenovicích. V Malenovicích v prostorách zámku je instalován hrob žlutavského bojovníka s mečem, toulcem, vědérkem i ostruhami.
