Historie obce Nový Poddvorov
Název dnešní obce Nového Poddvorova upomíná jméno zaniklého městečka Potvorova. Toto sídliště patřilo cisterciáckému klášteru velehradskému, jemuž papež Alexandr IV. dne 24.února 1261 držení jeho potvrdil. Městečko mělo tvar podkovy, jako všechna stará slovanská sídliště. Důkazem toho jsou ještě dnes znatelná terénní opevnění-valy a zbytky staviva, popelnic a kostí z dávného pohřebiště. To vše nasvědčuje tomu, že zaniklé městečko Potvorov bylo v tu dobu významným sídlem našich předků. Následkem válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem, králem uherským, ještě později odbojem českých stavů a bitvou na Bílé hoře, byly čeští stavové poraženi a tím existence tohoto sídla zlikvidována. Do dnešní doby zůstal z této oblasti jen název trati Kosteliska. Teprve v roce 1783 v srpnu byla za panování císaře Josefa II. založena dnešní obec Nový Poddvorov na pustých poddanských polích, ležící západně od okresního Města Hodonína, odkud je obec vzdálena asi 16 km. Obec má svou pečeť, na které je znázorněna radlice se sedícím skřivanem. Kolem znaku je německý nápis GEMEINDE NEU PODWOROV (obec Nový Poddvorov). Bonita půdy v této krajině byla velmi dobrá, proto se obyvatelé této nově založené obce věnovali zemědělství a na vhodně položených tratích vinařství. Danými podmínkami se obec zdárně vyvíjela i co do počtu obyvatel. V začátku druhé půle dvacátého století dosáhla počtu 319 obyvatel, avšak nástupem kolektivizace zemědělství, v padesátých letech tohoto století začíná ) úbytek vlivem přechodu mladých lidí do průmyslu a tím i pokles obyvatel dnešní obce na 220.