Historie obce Dolní Bečva
První zmínka o vzniku Dolní Bečvy je podle archivních pramenů z roku 1597. Od roku 1610 má své gruntovní knihy a stává se tak samostatnou obcí. V roce 1676 pod jménem Velká Bečva čítala 39 stavení. Později se též nazývala Bečvice a až od roku 1848 byla součástí rožnovského panství. Pasekářská půda byla málo úrodná a ležela na stráních kopců, obdělávání bylo tedy málo výnosné. Pasekáři přesto museli vrchnosti odvádět tzv. valašskou daň - desátý kus dobytka v penězích nebo naturáliích.
V době třicetileté války (1618-1648) vznikala i na rožnovském panství četná povstání, tzv.rebelie. Důvodem bylo i nekatolické náboženství. Povstání byla poražena a krvavě ztrestána. V roce 1644 se konala ve Vsetíně nejkrvavější poprava v našich dějinách - bylo popraveno 200 rebelů. Jejich statečnost ocenil i J. A. Komenský. V této době vznikl i sbor portášů oddaných císaři a katolické církvi, jejichž úkolem bylo potírání zbojnictví a pašování soli a tabáku. Ve 2. pol. 17. století je celé Valašsko sužováno barbarskými nájzezdy Tatarů a Turků. Mnoho obyvatel je povražděno nebo odvlečeno do otroctví, vesnice vypáleny. I v 18. století vedli Valaši spory o míru robotních povinností a peněžních dávek. Pomáhali také v době, kdy císařovna Marie Terezie bojovala s Pruskem o Slezsko.
V roce 1781 toleranční patent Josefa II. umožnil nekatolické vyznání a bylo zrušeno i nevolnictví. Revoluční rok 1848 zlikvidoval i robotu, ale valašský lid zůstal v bídě. V 19. století nacházejí lidé obživu v manifakturách a továrnách, někteří se stěhují do zámoří. Rozvíjí se soukenictví, sklářství, dřevařství, textilky a potravinářský průmysl. Stavějí se i železnice. Hlavním zdrojem obživy obyvatel Dolní Bečvy zůstává však zemědělství.
V roce 1837 zřídila obec v Dolní Rozpitém první školu. Druhá byla zřízena v roce 1886 v Horním Rozpitém a sloužila až do roku 1976. Třetí škola byla otevřena v roce 1937 v centru obce. Současná škola zahájila provoz v roce 1981. Jako úplná škola, tj. pro 1. i 2. stupeň, funguje od roku 1991. Na přelomu 19. a 20. století vznikaly první vodní elektrárny na toku řeky Bečvy, která sloužila i ke splavování vorů s dřívím. I v Dolní Bečvě se postupně vyvíjel místní průmysl (pila, elektrárna, výroba cementového zboží, dřevěného uhí a loukotí), v Dolním Rozpitém byly i sklářské hutě. V roce 1920 byla v obci zřízena pošta. V souvislosti s růstem průmyslu rostl i počet dělníků, kteří zakládali podpůrné, vzdělávací i tělovýchovné spolky (Vsetínský pěvecký spolek, vzdělávací spolek Svornost ve Valašském Meziříčí, Dělnická tělocvičná jednota, Klub velocipedistů ve Vsetíně a Všeobecná odborová organizace) a vydávali sociálně demokratické časopisy (Boj, Valašska, Stráž Valašska, Cíl ...) Valašské dělnictvo se orientovalo na masarykovskou soc. demokracii. I v našem kraji probíhaly četné stávky za volební právo a zlepšení pracovních i životních podmínek. 1. světová válka znamenala rychlé zhoršení života ve městech i na vesnicích. Rostla drahota, zhoršilo se zásobování, muži byli povoláni na forntu. V továrnách se propouštělo, mzdy klesly. Naši vojáci odmítali bojovat za zájmy Rakouska-Uherska, a tak dobrovolně přebíhali k nepříteli a tam vytvářeli slavné legie. Jiní z vojny zbíhali a z těchto dezertérů se také na Valašsku vytvářely známé "zelené kádry". Na konci války i Valaši nadšeně přivítali vznik samostatného československého státu.
Za 2. světové války byla Dolní Bečva jednou ze základen protifašistického odboje a partyzánského hnutí. Při protipartyzánské akci Tetřev byli 9.10.1944 před školou popraveni Viktor Kolanda, Karel Bubla, Jan Jurča a Štěpán Králíček. 23.11.1944 byl před vlastním domem popraven pekař Hynek Tošenovský, tři další občané zahynuli v koncentračních táborech. V noci ze 4. na 5. května se Dolní Bečva dočkala osvobození. Po válce v roce 1949 byla v Rožnově p/R vybudována Tesla, ve které mnoho obyvatel Dolní Bečvy nalezlo pracovní příležitost. Přímo v obci byl vybudován z malé dílny firmy Kudlich pobočný závod rožnovské Loany. V roce 1958 bylo založeno zemědělské družstvo. Typické dřevěné domky postupně vymizely a obyvatelé je nahradili zděnými rodinným domky. V roce 1969 začala sloužit mateřská škola a od roku 1977 bylo otevřeno zdravotnické středisko.
