Historie obce Drysice
Název obce pochází od osobního jména Drs, zkratky z Drslav. Obec patří mezi nejstarší osady na Moravě, založené v době předkřesťanské. První písemná zmínka o Drysicích je v listině krále Přemysla I. z roku 1201, kdy celé Vyškovsko náleželo knížatům moravským, případně českým králům. Toho roku daroval král ves Drysice biskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci. Olomoucký biskup Robert daroval roku 1232 ves kostelu sv. Pantaleona v Pustiměři. Část Drysic náležela jako panství biskupské držitelům hradu Mejlic. Olomoucký biskup prodal v roce 1405 poplužní dvůr drysickému fojtovi Niklasovi i s dalšími právy. V té době byly Drysice již větší obcí s 420 obyvateli, krčmou, cihelnou a vinicemi.
V roce 1727 byla v Drysicích postavena kaple Matky Boží a roku 1750 dal olomoucký biskup Coloredu postavit v obci zájezdní hostinec. Socha sv. Floriána postavená na návsi roku 1777 připomíná velké požáry. Od roku 1846 zde byla otevřená škola. Další obrovský požár zachvátil celou ves 1. června 1825. V létech 1888 - 1889 tu byl postaven novobarokní kostel Narození Panny Marie. Roku 1896 byl založen pěvecko-čtenářský spolek Beseda. Při něm byl ustaven smíšený pěvecký sbor se 40 zpěváky, ochotnické divadlo a veřejná knihovna.
První světová válka do této činnosti krutě zasáhla. Na frontu byli postupně odváděni muži ve věku od 17 do 50 let. Celkem 25 občanů padlo za Rakousko-Uhersko. Jejich jména jsou vyryta na pomníku padlých v parku na návsi. Po válce byl společenský život obce soustředěn hlavně na TJ Sokol (vznikl roku 1912) a později v Omladině při Lidové straně, pod vedením místního faráře F. Vaculíka. Od roku 1898 je zde činný i hasičský sbor. Většina obyvatel se dříve zabývala zemědělskou výrobou. Drysičtí zemědělci byli v kraji známi chovem plemenného vepřového a hovězího dobytka.
Druhá světová válka obec velmi poničila a mimo hmotných škod také značně potlačila veškeré snahy o kulturní a sportovní život v obci.
