Historie obce Chotěmice
Chotěmic je jméno staročeského vladyckého rodu. Ve znamení měl štít s příčnými pruhy a znamení vylétající husy. První písemný záznam je uváděn již z roku 1381. Chotěmice byly v té době vladyčí sídlo s tvrzí, původní majetek vladycké rodiny z Chotěmic. Z roku 1381 se uvádí, že zde žili Beneš a Erazim v prostotě, avšak skrze Janka, kterému král Václav přál, přišel rod ten k platnosti. Janek vyženil v Slezsku peníze s Markétou Probischsteinovou (r.1392), stal se podhejtmanem ve Svidnicku a Javorsku (r.1397), dostal roku 1400 zástavou Furstenstein a Freiberg. Získal kromě toho jiné statky a byl od r. 1407 čas hejtmanem. V čechách dostal r. 1412 Dřevčice, okolo r. 1416 Vlašim a Načeradec, okolo r. 1417 Pelhřimovské a r. 1420 panství Louňovské. Když ho Táboři z těchto statků vytlačili, žil ve Slezsku, kdež mu zastavena mince Svidnická. Žil ještě r.1438 a snad r. 1433. Tehdáš totiž Jan z Chotěmic prodal Vlašim a Načeradec. Syn jeho Jiřík se připomíná s otcem při rozličných jednáních.
Kromě toho žili Beneš (r. 1433) a Tůma z Chotěmic, kteří drželi s Tábory. Tůma se zúčastňoval válečných běhů ještě r. 1450. V rožumberských službách byl Jan Bába z Chotěmic (r.1468). Dále se v Chotěmicích připomínají Šorcové z Valu (r.1405), Litvín z Nemyšle a jan Sádlo z Kadrubec, který prodal Chotěmice Anně Hradecké. Roku 1582 byly Chotěmice odprodány od panství Hradeckého k Dírnému. Ještě koncem XIX. stol. se uvádí na Katastru Chotěmic fid dvůr a myslivna Eugena hraběte Vratislava z Mitrovic. Ves měla 51 domů a 314 obyvatel (r.1890), jednotřídní školu a kapli sv. Ludmily.
