Památky a zajímavosti Bílovice
Zámek
Bílovice byly dlouhou dobu lenním statkem olomouckého biskupství, jak o tom svědčí již první zmínka v r. 1256. Spolu s Biskupicemi bylo léno uděleno r. 1274 Heidenreichovi z Domařova. Ve 14. a 15. století patřily Bílovice rodu Kuželů, ale v téže době byla ves rozdělena; teprve v r. 1490 se obě části dostaly do rukou Jana Onšíka z Bělkovic. V držení tohoto rodu byly až do 80. let 16. století.
Tvrz se poprvé připomíná v r. 1552, i když existovala určitě dříve. Nejpozději byla vybudována po r. 1490, po spojení obou částí Bílovic. V r. 1592 získali statek Ledeničtí z Ledenic. V r. 1617 byl opět rozdělen na dvě části a díl s tvrzí získal Jan Skříčovský z Pozdětína. K novému spojení obou částí statku došlo po r. 1666, kdy Bíloice byly dány lénem Adolfu Skydinskému ze Skydině. V 1. 1718- 1809 byli jejich držiteli Bevierové z Freiriecku. Poté bylo léno přenecháno za 60 139 zl. Hraběti Ferdinandu z Laurencin-Beaufortu. V místech staré tvrze byl kolem r. 1800 vybudován nynější zámek, budova se středovým rizalitem, upravovaná v průběhu 19. století i v nejnovější době. Kolem zámku se rozprostírá přírodní anglický park.
Od r. 1831 až do konfiskace v r. 1945 patřil zámek rodu Logothettů. V r. 1854 zde byl hostem malíř Josef Mánes, který tu také nakreslil několik kreseb (mj. Veroniky Čudové) a krojových studií.
Zámek v obci Bílovice je patrová jednoduchá barokní budova. Působil zde J. Mánes a dnes v zámku sídlí Obecní úřad. U zámku je park, kde za dobrého počasí probíhají různé kulturní akce.
Další kulturní památkou je kostel sv. Jana Křtitele z roku 1366, sousoší sv. Jana Nepomuckého, sv. Vendelína a sv. Antonína z roku 1749 a pamětní kříž u cesty na Topolnou z druhé poloviny 18. století.