Historie obce Kučerov
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235, kdy šlechtici Vojslav, Drslav a Čáslav darovali patronát kostela v Kučerově klášteru doubravnickému. Později držel ves znojemský purkrabí Boček z Obřan, který ve své závěti odkázal roku 1255 Kučerov s patronátem kostela klášteru žďárskému. V druhé polovině 15. století byl Kučerov klášteru zabaven a připojen k hradu Špilberku: mezi majiteli se tak uvádí Dobeš Černohorský z Boskovic (k roku 1481), Václav z Říčan, špilberský hejtman (k roku 1492) nebo Jan z Lomnice, nejvyšší hejtman (k roku 1502). Později byla ves navrácena klášteru žďárskému; proto se roku 1608 a opětovně 1617 připomíná katolický farář a roku 1633 byla celá obec katolická (téhož roku se připomíná i škola). Roku 1638 prodal Maxmilián z Dietrichsteina Kučerov Šimonu Kratzerovi z Schönsperka, který ho pak o dva roky později prodal jezuitské koleji v Olomouci. Kučerov tak byl přičleněn k bohdalickému statku. Jezuité zřídili roku 1660 u Kučerova nový rybník, místní obyvatelé však měli s vrchností dlouhé a urputné spory (např. o pastviny). Kučerov patřil jezuitům až do zrušení jejich řádu v roce 1773. Později se Kučerov stává součástí bohdalického panství Mannerů z Mannerova. Roku 1718 bylo v obci 41 osedlých, škola, hostinec, palírna a mlýn. 20. září 1819 zachvátil obec veliký požár, který si vyžádal dvacet šest selských gruntů, šest chalup, hospodu, palírnu a několik stodol s úrodou.
Obec byla původně z velké části německá. Prvním německým spolkem byl hasičský sbor, který vyvíjel činnost již od roku 1890. Německá škola, založená roku 1848, byla dlouho jednotřídní, teprve roku 1896 byla otevřena i druhá třída. Česká menšinová škola zahájila činnost roku 1922, mateřská o devět let později. V roce 1926 byla v Kučerově založena i měšťanská škola, ta se však později musela přechodně přestěhovat do Bohdalic.
V Kučerově v minulosti působili hned tři literárně činní kněží: František Xaver Škorpík (1814-1890), Alois Hlavinka a především spisovatel Jakub Deml.
