Památky a zajímavosti Šluknov
Šluknovský zámek
Šluknov - nejsevernější město České republiky, po němž získal název i Šluknovský výběžek, se může pyšnit novou dominantou - zrekonstruovanou budovou renesančního zámku, který se po požáru v roce 1986 od letošního července opět zaskvěl v celé své obnovené kráse a otevřel brány veřejnosti.
Po velkém požáru zámku a následném dvacetiletém chátrání se městu podařilo to, v co již nikdo ani nedoufal - neprodat chátrající zámek některému z mnoha zájemců a krůček po krůčku ho postupně opravovat, získávat finanční dotace a nakonec celý zámek slavnostně otevřít. Stalo se tak poslední červnovou sobotu na velkých dobových Zámeckých slavnostech, na které se přišlo podívat přes čtyři tisíce lidí. Zámecké slavnosti v zámku i zámeckém parku v dobovém stylu se tak již stávají poslední červnovou sobotu v roce tradicí a jednou z největších kulturních akcí ve městě.
Dnes má zámek již i svůj prohlídkový okruh, v jehož rámci jsou pro návštěvníky otevřeny téměř všechny prostory zámku, včetně dobových místností s původními exponáty. Prohlídky se
konají po všechny dny v týdnu, včetně sobot a nedělí. V přízemí zámku nabízí své služby turistům a návštěvníkům města Regionální informační centrum a výborné občerstvení
útulná zámecká cukrárna.
Zámek ožívá svatebními a jinými slavnostními obřady, pravidelnými výstavami, jednáními zastupitelstva města i dalšími akcemi a nabízí rovněž své důstojné a krásné zámecké prostory k možnému pronájmu.
Návštěvu Šluknova a jeho okolí tak můžete prohlídkou renesančního šluknovského zámku příjemně završit.
Kostel sv. Václava
Jednou z dominant města je Kostel sv. Václava - jednolodní barokní kostel. Vystavěn na místě dřívějšího hřbitovního kostela s hrobkou Šlejniců a Mansfeldů, která byla zahrnuta do barokní stavby. Je dílem neznámého italského architekta (snad N. Rossiho) z let 1711 - 1714. Stavbu provedl stavitel z nedaleké Lipové Zachariáš Hoffmann. Věž byla přistavěna až v letech 1715 - 1722. Hlavní oltářní obraz je od Schmidta z Kremsu. Kostel sv. Václava je zmiňován v míšeňských matrikách od roku 1346, tedy od doby, kdy výběžek spravoval Hynek Berka z Dubé. U jeho ohradní zdi je řada empírových náhrobků. Vlastní chrám je kromě četných dřevořezeb vyzdoben sochami ryze českých světců - zemských patronů (což je v německy mluvícím pohraničí pozoruhodné). Kostel je nyní po celkové opravě a opravdu stojí za zhlédnutí.
Významní rodáci:
Fritz Lehmann (1889-1957) - architekt
Jiří Vejdělek (1972) - scénárista a režisér
PaedDr. Jindřich Marek (1952) - historik, spisovatel, novinář