Památky a zajímavosti Jindřichovice
V obci v horní části stojí zámek vystavěný v roce 1672 Janem Hartvíkem Nosticem jako náhrada za starou šlikovskou tvrz. Tento raně barokní objekt byl ve druhé polovině 19. století pseudogoticky upraven. Svým typem připomíná zámek šlechtické sídlo v Sokolově. Poblíž dnešního vchodu je do stěny zazděn plastický reliéf s motivem sv. Jiří v raně renesančním slohu, přenesený pravděpodobně z původní tvrze. V současné době je zámek opraven a slouží jako okresní archív.
Další významnou památkou v obci a její dominantou je kostel sv. Martina. Jedná se o stavbu z roku 1803, navazující na starší středověkou svatyni, se zajímavou osmibokou věží a šestibokým presbytářem. Pod věží je náhrobní deska rotavských hamerníků Hutschenreutherů, kteří byli za obětavou práci povýšeni do šlechtického stavu. Na hlavním oltáři kostela je obraz svatého Martina z 19. století a naproti barokní obraz útěku svaté rodiny do Egypta s českým nápisem z roku 1607 (pozůstatek původního kostela).
Uprostřed obce stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1773. K zajímavé události došlo roku 1644 na Štědrý den, kdy do města vtrhlo švédské jezdectvo a požadovalo velkou sumu výpalného, 1400 tolarů, jinak bude obec vypleněna a vypálena. Tehdy se jako rukojmí přihlásili tři jindřichovičtí občané, protože měšťanstvo nebylo schopné tuto sumu odevzdat do dvou hodin. Tato rukojmí byla odvlečena a po 14 dnech, kdy bylo výpalné shromážděno a předáno, byli občané propuštěni ve značně zuboženém stavu.
Za vlády Nosticů byl v nedaleké oboře vystaven lovecký zámeček "Favorit" vybudovaný hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. Ten jej dal vybudovat pro svoji manželku Marii Alžbětu. Brzy byl velmi oblíbeným místem a stal se hlavním sídlem panství. Původně se zámeček jmenoval "Mes idées" (mé myšlenky). V původní rokokové podobě vydržel do roku 1898, kdy ho dal Jan Nostic zbořit a na jeho místě postavit dnešní novoklasicistní objekt, který se stal letním sídlem Nosticů. Bývalá obora měla rozlohu 360 ha. V sedmdesátých a osmdesátých letech sloužil zámeček jako školní a rekreační středisko Inženýrským a průmyslovým stavbám. Dnes má nového soukromého majitele.
Za 1.světové války byl v roce 1915 mezi Jindřichovicemi a rotavským lomem na čedič zřízen tábor ruských a srbských zajatců, kteří pracovali v rotavských železárnách a stavěli chemickou továrnu v Sokolově. Velké množství jich podlehlo hladu, vyčerpání, špatné hygieně a epidemiím. Zemřelí byli pochováváni na lesním hřbitově pod táborem i do hromadných hrobů. Po skončení války byla většina kosterních pozůstatků exhumována a pietně uložena do mauzolea, které dala vystavět z bývalé vodárny na výšině nad obcí jugoslávská vláda. Jsou zde pochovány ostatky 189 Rusů a okolo 7100 Srbů. Mauzoleum je dodnes udržováno.
