Okolí a příroda Rádlo
Přírodní památkou Rádlo pod koupalištěm prochází naučná stezka Rádlo. Původně zde byl potok, který meandroval a břehy zpevňovaly olše. Ten však byl při melioraci území napřímen a meandry zanikly. V rámci rekultivací umožnilo přehrazení hlavní odvodňovací rýhy dřevěnými hrázkami vznik osmi vodních nádrží. Tím vznikla nejen odkalovací a samočisticí kaskáda, ale je omezen odtok vody z území. Nádržky osídlila řada bezobratlých živočichů, slouží k rozmnožování obojživelníků a vyskytuje se zde i užovka obojková. U potoka kvete kosatec žlutý. Velkou vzácností je kapradina podezřeň královská. Zároveň s úpravou vodního toku byly vytvořeny i větší mělké vodní nádrže.
Slatinná louka nad potokem je příkladem podhorské louky. K původním rostlinám přibyl ještě prstnatec listenatý, který sem byl přenesen v rámci záchrané akce z nedaleké lokality Milíře, která byla určena k melioracím. Ochranáři pečují také o rozšíření prhy arniky.
Na louce najdeme i další vzácné a zajímavé rostliny. Je zde nejsilnější severočeská populace všivce mokřadního, který také patří mezi ohrožené druhy. Bíle zde kvete vachta trojlistá, která je sice léčivá, ale také chráněná a sbírání je zakázáno. Další ze vzácných rostlin je tučnice obecná, kvetoucí fialovými květy. Naopak suchopýr je běžná rostlina, ale má matoucí jméno. Nápadné bílé chomáčky totiž indikují vlhká a podmáčená místa.
Velké množství vody ještě neznamená optimální podmínky pro rostliny. Ty zde mají problémy se získáním dusíku. Přestože tento plyn v atmosféře převažuje, je odtud pro rostliny nedostupný. Tento problém vyřešily různé rostliny různými způsoby. Prstnatec žije v symbióze s houbami, které mu poskytují dusík z rozkladu humusu. Všivec se napojuje na cévní svazky jiných rostlin a potřebné látky si prostě krade. Tučnice je masožravá, dietu si doplňuje drobným hmyzem. Na listech má velmi drobné žlázky, které vylučují slizovitou látku. List funguje jako mucholapka, hmyz se na něj přilepí a je postupně stráven. Všechny tyto rostliny se zároveň živí fotosynthesou.
Za naší nejznámější masožravou rostlinou, rosnatkou okrouhrolistou, se musíme vydat proti proudu potůčku k malému rašeliništi. Jeho načervenalou barvu způsobují stovky rostlinek, jedna vedle druhé. Rosnatka na rozdíl od tučnice má dokonalejší zařízení k chytání hmyzu. Žlaznaté chlupy na listech vylučují lepkavou a trávicí kapalinu. Celý list se po chycení hmyzu uzavře a teprve po jeho strávení se opět otevře.
Zachování podhorské louky i rašeliniště je závislé na stálé péči ochranářů. Jinak by celé území postupně zarostlo lesem. Naučná stezka je v provozu pouze na jaře a v létě, přes zimu jsou panely uloženy a opravovány.
