Historie obce Srnín
Ves Srnín vznikla v rámci kolonizační činnosti Zlatokorunského kláštera. Název vsi se vyskytuje v písemných pramenech ve formě Srnyn, Sermin nebo Srnin a je odvozen ze jména Srna, Srnův Dvůr. První písemná zmínka o vsi Srnín pochází z roku 1400. V roce 1440 je Srnín uveden jako součást rájovské rychty v rámci zlatokorunského panství. Ves Srnín patřila od nejstarších dob do černické farnosti a obyvatelé Srnína proto chodili do kostela sv. Máří Magdaleny v Černici. V roce 1676 se ve výkazu černické fary uvádí, že ve vsi Srnín žilo 64 duší. V důsledku vývoje kláštera po husitských válkách zbyly klášteru okolo poloviny 16. století z původních 13 rychter pouze 2 - černická a rájovská, jejíž součástí byla ves Srnín. Srnín byl v přímém vlastnictví kláštera až do jeho zrušení v roce 1785, kdy se ves stala součástí českokrumlovského panství. Po zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 byl Srnín začleněn jako osada pod obec Přísečná. V roce 1931 získala obec svou první samostatnost. Proces slučování a rozdělování se ještě několikrát opakoval a k 1.8. 1990 byla znovu obnovena samostatná obec Srnín.
V roce 1903 byla postavena kaplička na návsi. V roce 1929 byl na návsi odhalen pomník padlým vojínům v první světové válce. Pomník zhotovil sochař Kuneš z Českých Budějovic. V roce 1932 byl povolen rozvod elektrické sítě po návsi k veřejnému i soukromému osvětlení. Se stavbou vodovodu se začalo v roce 1948 a v následujícím roce měla většina domů ve vsi připojen vodovod. V roce 1953 byla postavena čekárna na návsi, v roce 1960 zahájila provoz místní pekárna a v roce 1961 byl zprovozněn místní rozhlas.
V souvislosti s tehdejším vývojem byly v roce 1937 postaveny v okolí Srnína 4 betonové pevnosti, které byly hned od začátku osazeny vojenskými strážemi. V roce 1938 se v katastru obce Srnín a Přísečná stavěly zákopy. Po uzavření mnichovské dohody zůstala obec Srnín součástí československého státu.
