Okolí a příroda Palkovice
Západní část obce Palkovice lemuje pohoří Palkovické hůrky (přes 500 m n.m.), ve kterém byla v roce 1969 zřízena přírodní rezervace o rozloze 18,33 ha s jedinečnou ukázkou základních vegetačních typů s bohatým bylinným patrem.
Palkovické Hůrky
Přírodní rezervace Palkovické Hůrky (od r. 1969) se rozkládá na výměře 34,93 ha. Leží na katastrech obcí Palkovice, Rychaltice, Chlebovice, Fryčovice a Sklenov v nadmořských výškách 441–613 metrů. Členité porosty tvoří lipové a vlhké bučiny svazu Fagion. Jedná se o jeden z nejzachovalejších zbytků přírodního lesa v oblasti bukového vegetačního stupně Podbeskydského regionu. Převládající zdejší dřevinou je buk, smrk ztepilý, méně jedle, javor, jasan, lípa a modřín. V bukových porostech hnízdí lejsek malý a holub doupňák. Palkovické Hůrky obývá také izolovaná populace rejska horského. Tato vrchovina má několik vrcholů: nejvyšší vrchol Kubánkov (661 m), Babí hora (620 m), Kabátice s rozhlednou pod vrcholem (601 m), Ostružná (616 m), Holý vrch (631 m), Bačův kopec (537 m), Kožná (505 m), Hradisko (507 m). Pro myslíkovské území se užívá název Myslíkovské Hůrky nebo Myslíkovské vrchy. Na Palkovických Hůrkách se také salašovalo, což dosvědčuje několik místních názvů. V Palkovicích jsou to Kolibiska (název pro pozemek, kde stály koliby), Králova hora (612 m), na katastru Palkovic, asi 800 m severně od vrcholu je dosud užívané jméno Na Salaši. Zde salašovali podle tradice palkovičtí pasekáři na vlastním pozemku. Na kozlovické straně měli pod vrcholem koliby a později i domky s pasekami usedlíci z Kozlovic (čp. 6). Podle usedlíka Krále, který zde měl nejrozsáhlejší pozemky, dostala Králova hora jméno. Místo je protkáno mnoha pohádkami a pověstmi.
V roce 1985 badatelé Pavel Kouřil a Rudolf Žáček provedli na strmém vrchu zvaném Hradisko (507 m, jeden z vedlejších vrcholů nejvyššího kopce Palkovických Hůrek, Kubánkova), archeologický průzkum, při kterém nalezli pozůstatky drobného středověkého opevnění. Plocha tohoto opevnění má přibližně oválný tvar o rozměrech 22 m na délku a 5–7 m (nejvýše 12 m) na šířku. Vlastní skalnaté jádro je celkem malé a mohla zde stát maximálně jedna obytná stavba, zřejmě věžovitého charakteru, která byla od hřebenu oddělena příkopem vysekaným na skále, širokým asi 5 m. Pravděpodobně zde byla, s použitím stěn skalisek, založena drobná stavba – patrně velmi malý strážní hrádek. Archeologický materiál byl získán na jihovýchodní straně od vrcholu suťového kužele. Na ploše 50 x 50 x 30 cm bylo objeveno kolem stovky keramických zlomků, tři kosti a jeden hřeb, které lze rámcově datovat do 14. až počátku 15. století. Ze situování opevnění lze vyvozovat možné vztahy k hukvaldskému hradu. Existence drobného středověkého opevnění na přístupové cestě k hradu naznačuje možnost jeho využití jako strážního předsunutého stanoviště, jak napovídá jeho nepřístupná poloha. Tuto domněnku potvrzuje také místní jméno Drabovica na jihozápadním svahu Hradiska. Dráb bylo dříve jméno pro vojáka či panského dozorce a Drabovica patrně místo, kde měl dráb strážní místo.
Kubánkov (661 m n. m.)
Kubánkov je nejvyšší vrchol Palkovických Hůrek, jejíchž hřeben se táhne nad Palkovicemi až po obec Hukvaldy. Na vrcholu Kubánkov se každoročně 1. ledna koná sraz turistů, který je spojen s oslavou příchodu nového roku. Asi 1 km pod vrcholem Kubánkov, na jeho jižním úbočí, se nachází rozcestí modré a žluté turistické značky.
Okruh kolem přehrady Olešná
Okruh kolem přehrady Olešná mezi Palkovicemi a Frýdkem-Místkem je velmi oblíbeným místem nejen pro in-line bruslaře ze širokého okolí, což je při slunečném počasí, zejména o víkendu, znát. Je proto třeba počítat s větším množstvím lidí (cyklisté, běžci, chodci, rodiny s dětmi, se psy) a dbát zvýšené opatrnosti. Nejlepší podmínky pro klidnou jízdu jsou ráno, k večeru nebo ve všední dny dopoledne. Délka trasy cca 4,5 km.
