Historie obce Vilémov
Obec vznikla snad ve 13. století, při kolonizaci zdejšího území za Berků z Dubé. Údajně byl Vilémov už v roce 1332 dán purkrabím Ottou z Donína se souhlasem české koruny v léno míšeňskému biskupovi Jindřichovi. Tehdy se měl jmenovat Wolframsdorf. Nejstarší doložený záznam o obci se vztahuje k roku 1410, kdy došlo k rozdělení berkovského panství mezi pět synů starého pana Hynka. Vilémov dostal Hynek III. mladší, sídlem na nedalekém Hohnsteinu v Sasku. Další zmínka o obci se nachází ve smlouvě o směně statků uzavřené
7. dubna 1451 v Neustadtu mezi Albrechtem Berkou z Dubé a saským kurfiřtem Bedřichem Mírným. Od roku 1566 náležel Vilémov k panství Lipová, které o 100 let později získala Marie Markéta , hraběnka z Trautsonu, provdaná za říšského hraběte Jana Jiřího Jáchyma Slavatu z Chlumu a Košumberka.
Z četných majitelů Lipovského panství se do historie obce nejvýrazněji zapsal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt, který v letech 1728 - 1731 nechal v obci postavit kostelík s rodovou hrobkou. Je v ní pochováno osm členů rodu i on sám.