Historie obce Podivice
Dříve než byly Podivice začleněny na sklonku třicátých let 20. století do vojenského výcvikového prostoru Březina, měl podivický katastr jednu z největších výměr na celé jižní Moravě. Dnes má katastrální území výměru pouze 227 ha.
Jméno Podivice, dříve Poděvice i Poděvič je nejspíše odvozeno od jména pohanské bohyně Poděva, kterou uctívali naši prapředkové. Počátky obce jsou spojeny s příchodem křesťanství. První písemné zmínky o Podivicích pocházejí z počátku 12. století, kdy se zemské archivy zmiňují o Podivicích jakožto o starobylé osadě. V roce 1131 jsou Podivice citovány jako majetek olomouckého kostela. Od roku 1465 patřila osada k mensálním statkům olomouckého biskupství, jejichž majetkem byla až do zrušení patrimoniálního zřízení v roce 1848.
Roku 1838 byla v obci zřízena škola. Černým rokem byl rok 1862, kdy na svatoanenskou pouť všechna podivická stavení s doškovou střechou lehla popelem. Od roku 1891 se začalo se shromažďováním prostředků na stavbu kostela, slavnostně otevřeného roku 1911 za přítomnosti sedmi tisíc věřících. Kostel svatých soluňských bratří Cyrila a Metoděje vysvětil probošt Antonín Cyril Stojan. Další církevní budova „Leopoldeum" - ústav pro mentálně postižené, které nese jméno svého zakladatele, olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana, byla v obci vystavena roku 1932. O chovance se staraly řádové sestry Dominikánky, které zde působily až do roku 1995.
Obec vždy bohatě žila i po kulturní stránce. Aktivní byl jak čtenářsko-divadelní spolek Havlíček (založený roku 1919), tak sbor dobrovolných hasičů (založený roku 1927 a činný dodnes).
