Historie obce Nadryby
Při opravě zvoničky v Nadrybech roku 1898 byl v její věži nalezen pamětní spis psaný latinsky. Napsal jej farář z Plané nade Mží Karel Appel roku 1725. Originál se bohužel nedochoval, ale máme zde mnoho přepisů.
A proč je vlastně pamětní spis tak důležitý? Neboť nezahrnuje jen stavbu Kaple, ale popisuje vývoj Nadryb od založení.
Ves Nadryby byla roku 1216 dne 8. června věnována opatu Albertu. To také dokazuje že Nadryby jsou starší než Plzeň.
Potom roku 1575 byly prodány vsi N. Bříza, Nynice, Oujezd a nadryby pánu Křimickému za 4742 kop. Byl to správce rokycanský, a proto pak rokycanským prodány byly. Tam zůstaly až do roku 1618. Tehdy se povstání zúčastnili i rokycanští, a proto jim Ferdinand II tyto obce odebral a věnoval je 14. 5. 1623 zpět klášteru plasskému, jako náhradu. Tyto vsi pak klášter plasský vlastnil dlouho. rokycanští žádali navrácení roku 1661 na opatu Kryšoifovi, ale byli odmítnuti. Nadryby v té době měly 10 selských dvorů, dvě chalupy, vlastní kovárnu, rybárnu a 2 mlýny.
Roku 1718 byl první mlýn i s částí řeky prodán. Zbyl zde jeden mlýn Korečník, který opat Evžen koupil za 700 zlatých rýnských a kompletně obnovil tak, že vyhořelý mlýn nahradil kamenným. Dosadil do něj Matěje Jungra. Mlynář a jeho nástupci pak museli z velkého mlýna s 18 mírami pole a dvěma loukami platit ročně 40 zl. a 4 strychy obilí.
Ale vrch za řekou ze strany Nadryb byl panský dominikánský. Zde bohužel spis končí.
