Historie obce Oloví
Jak můžeme vyvodit již z názvu, bylo město spjato s těžbou olova. To se zde těžilo zřejmě již v polovině 14. století, ale snad v roce 1519, jak odvozujeme z letopočtu na pečeti používané Olovím v 18. století, zde založil Štěpán Šlik, vlastnící Jáchymov, městečko.
V roce 1523 mu však zcela jistě udělil zvláštní privilegium.
Oloví začalo vést v roce 1524 horní knihu a nejpozději v polovině 16. století mělo vlastní pečeť a znak.
V roce 1558 dostalo Oloví od Ferdinanda I. horní právo a roku 1561 je povýšil týž panovník na královské horní město, což v roce 1581 znovu potvrdil i Rudolf II. Ten udělil městu ještě roku 1594 právo na polepšený znak a pečetění červeným voskem.
Na pahorku nad údolím Svatavy tak vyrostlo město, které mělo obdélné náměstí s kostelem uprostřed. Jestliže v polovině 17. století v něm bylo 65 domů, tak o dvě stě let později jich v Oloví stálo 168 a v nich žilo přes tisíc obyvatel.
Když byly ve druhé polovině 19. století zdejší olověné doly opuštěny, vytvářel se v Oloví průmysl. Na počátku devadesátých let zde založila První česká společnost pro sklářský průmysl velkou továrnu na výrobu tabulového skla a zrcadel. Již před první světovou válkou se sklárna zaměřila na vývoz a za předmnichovské republiky v ní pracovalo přes 1200 zaměstnanců.
Větších rozměrů dosáhla v Oloví i výroba perleťových knoflíků, hudebních nástrojů a hraček. Známější byla i výroba paličkovaných i šitých krajek.
