Historie obce Rochlov
První zmínka o obci pochází z roku 1379. Již od konce 14. století byla ves rozdělena na dva statky a až do 15. století se po ní psali vladykové Rochlovcové, doloženi jsou Lvík, Přech a k roku 1460 je jako jeho majitel uváděn Chval z Rochlova. Od roku 1558 malá část vsi náležea kladrubskému klášteru, větší díl vlastnili různí světští feudálové. Další záznam z roku 1653 označuje rochlovský statek za samostatné rytířské panství. Roku 1711 byl v Rochlově svobodným pánem Františkem Vilémem Adriatzkým von Adritz postaven zámek. Vilém Adritzký se o svůj majetek staral dobře, proto také ve své závěti z roku 1727 odkázal 150 zlatých zdejší kapli, stojící na levé straně od vchodu do zámku (později byla zrušena). Část těchto peněz byla uložena, zbytek sloužil na placení poplatků za mše svaté hornosekyřanskému faráři nebo jinému duchovnímu.
Po Vilémově smrti v roce 1728 statek získal svobodný pán Wolfgang Leopold z Milachu a po něm pak Jan Kryštof Arnošt z Milachu. Jeho nástupcem byl Jan, svobodný pán z Milachu, který statek Rochlov držel až do roku 1798. Podle záznamů tereziánské ruly bylo ve vsi v polovině 18. století 11 sedláků, 1 švec a 1 kovář v panské kovárně, poddaní se živili především pěstováním a prodejem obilí. V 80. letech 18. století obec čítala dvě desítky popisných čísel.
Roku 1798 Rochlov získal rytíř Ferdinand z Braunsdorfu, ten jej však již po čtyřech letech prodal panu Čeňkovi Vícovi. Ani u něj však ves obec nezůstala dlouho, a tak se roku 1804 novými majiteli Rochlova stali páni Wolfram a Questenhöfer a po nich dva chebští sedláci Jan Froidl a David Bayer. Od nich statek roku 1809 koupil advokát Josef Rösler. Dalším majitelem Rochlova se roku 1818 stala paní Antonie z Veisenbachu, rozená hraběnka z Trutsmandorfu - Weinsbergu, která zde spolu se svým manželem Ferdinandem z Veisenbachu na konci roku 1828 založila chudobinec.
K roku 1844 Rochlov čítal 34 stavení a žilo zde 240 německých obyvatel, mezi nimi 6 židovských rodin. Dále záznamy hovoří o pěkném zámku se zahradou a štěpnicí, dvoru, ovčíně, pivovaru na 6 sudů, cihelně, vinopalně, krčmě a kovárně. Zmiňovány jsou také 3 rybníčky s kapří násadou. Křesťané se živili "orbou" a Židé "čachrem". Ze zemědělských plodin se tu pěstovala hlavně pšenice a proso, okolo zámku pak také vinná réva. Na bohoslužby se chodilo do kostela do Horních Sekyřan, nejbližší pošta byla ve Stodě. Chudobinec poskytoval útočiště třem osobám.
Od roku 1861 Rochlov opět začal střídat majitele. Nejprve jej koupil pan František Zahn (za 110 000 zl.), již po třech letech jej však prodává Bedřichu Fritschovi, pensionovanému hejtmanovi a jeho paní. Hned v následujícím roce, tedy roku 1865, pak statek Rochlov koupil pensionovaný rytmistr František Polák. Ten se ukázal být významným držitelem Rochlova, když nechal opravit celý pivovar a dále rozšířil zámek a za zámkem zřídil park. Roku 1881 však byl statek exekutivně vydražen u zemského soudu v Praze Mudr. Juliem Hoffmanem. V této době je v obci uváděno 65 domů a žilo zde na 584 lidí, z toho 19 Čechů a 565 Němců. Bylo zde již i objeveno kamenné uhlí.
Roku 1895 statek koupili bratři František a Josef Schultesové. Při dělení majetku mezi bratry pak celý statek připadl Josefu Schultesovi, po něm jej převzali v roce 1898 zeťové Richard Wunsche, lékárník z Pardubic, s manželkou Terezií a Gustav Gläsner, profesor gymnázia v Chebu. O tři roky později byl statek nakonec celý připsán profesoruGläsnerovi a jeho paní. Ti zde hospodařili až do roku 1908, kdy byla na statek právně dosazena nucená správa. V následujícím roce jej pak získává Josef Čepek. K roku 1900 v Rochlově žilo 653 Němců a 11 Čechů, poměr národností se však na začátku 20. století začal měnit - roku 1910 tak zde bylo 533 Němců a již 55 Čechů. V této době zde byla dvoutřídní německá škola, české děti do školy docházely do Dolních Sekyřan.
Poklidný život v obci přerušil příchod první světové války. Zpočátku se sice věřilo, že konflikt bude krátký a vítězný, lidé však brzy poznali svůj omyl. Vleklá a vyčerpávající válka způsobila bídu a nedostatek. Potraviny a nejrůznější zboží byly vydávány na lístky, obyvatelé obce museli (stejně jako všude jinde) odvádět naturálie a různé předměty pro potřeby armády, zvláště žádaní byli koně apod., v zimě lidé trpěli chladem, když nastal nedostatek uhlí, s přibývajícími měsíci se situace lidí stále horšila... Mnoho mužů bylo ke všemu povoláno na frontu, kde řada z nich položila své životy a značná část navrátilců zůstala nadosmrti mrzáky. Mužskou práci musely během války často zastávat ženy a starci, čímž se život prostých lidí ještě ztěžoval. Rok 1918 konečně přinesl mír, zprvu sice ještě přetrvávaly problémy se zásobováním, postupně se však život v obci konečně vrátil do starých kolejí.
Statek Rochlov měnil své majitele i během války. Roku 1916 jej od Josefa Čepka koupil Dr. Josef Horák, ředitel Živnostenské banky v Praze. Rok po válce se pak novým majitelem statku stal Otto Chládek, pensionovaný důstojník. Roku 1925 statek koupili František Jirásko a Holoubek, kteří jej v roce 1938 prodali Franz von Metschovi z Drážďan. Ten statek vlastnil až do roku 1945. Mezitím byla v Rochlově roku 1929 založena česká menšinová škola.
Po hospodářské krizi počátku 30. let se v sousedním Německu ujal moci Adolf Hitler. Od této doby se začal vztah mezi Čechy a Němci značně horšit, s blížícím se rokem 1938 se situace mezi oběma národy stávala stále napjatější a vyhrocenější. Po podepsání Mnichovské dohody ze dne 30. září 1938 byly Sudety obsazeny Německou armádou a brzy poté následoval zábor celého Česka. Evropu zachvátila druhá světová válka. Za války lidé opět strádali, potraviny byly znovu na lístky, přičemž jejich příděly byly stále menší, lidé museli znovu odevzdávat nejrůznější předměty a naturálie armádě, všude navíc vládl strach z nacistického teroru.
V květnu 1945 se Český národ dočkal osvobození. Brzy po něm následoval odsun německého obyvatelstva a dosídlení pohraničních oblastí českými přistěhovalci a navrátilci z vnitrozemí. Od roku 1945 byl v Rochlově ustanoven nár. správce. Tím byl až do roku 1948, kdy majetek převzaly ČSSS, Václav Klíma. V letech 1949 - 1950 utvořili zdejší drobní rolníci jednotné zemědělské družstvo, v roce 1962 však veškerou zemědělskou půdu převzaly ČSSS. Ve stejném roce byla k Rochlovu připojena osada Kbelany, v obci žilo dohromady 458 obyvatel. V 60. letech byla v Rochlově řada společenských organizací - Červený kříž, KSČ, Chovatelé drobného zvířectva, Myslivecké sdružení, Požární ochrana, Svaz zahrádkářů, SRPŠ, Svazarm a Sokol.
