Historie obce Rousínov
První písemná zmínka o existenci obce Rousínov je již z roku 1222 v listině krále Přemysla Otakara I. a Jindřicha Vladislava. Pravděpodobně se tehdy jednalo o Starý Rousínov, dnešní místní část Rousínovec. Nový Rousínov se začal vytvářet pro svou výhodnou polohu podél silnice z Brna do Olomouce a k roku 1321 je tu doloženo mýto. Je to však první i poslední doklad, který o Rousínovu mluví jako o vsi, která tehdy patřila panovníkovi jako příslušenství brněnského Špilberku. Význam Rousínova vzrostl, když král Jan Lucemburský v roce 1333 zrušil povinnost pro kupce, jedoucí od Vídně, vstupovat do Brna přes Měnín a Brno se tak stalo význačnou křižovatkou cest z Vídně dále na Olomouc. Posléze v roce 1350 Rousínov přešel nařízením markraběte Jana, syna Jana Lucemburského, od práva měnínského k právu brněnskému.
Město i později patřilo k majetku královskému a bylo často dáváno do zástavy. Bouřlivé doby ve válkách husitských a po nich se přehnaly i tímto krajem, neboť v jeho okolí probíhaly boje krále Jiřího z Poděbrad s vojsky uherskými. Jako zadostiučinění král Jiří z Poděbrad obnovil rousínovským jejich bývalá privilegia a potvrdil i nová-např. právo várečné, tzn. aby v okruhu půl míle v obcích kolem Rousínova nikdo pivo nevařil, právo odúmrti, tzn. možnost odkázat své statky nejbližším příbuzným, dále zproštění robot zemských, právo na pokuty a na vlastní jurisdikci. K nepochybně velmi významným patřilo i privilegium na výroční trh na den sv. Trojice a tří dnů následujících.
V roce 1559 král Ferdinand I. prodal Špilberk s příslušenstvím, tedy i s Rousínovem, moravským stavům a ti Rousínov v roce 1560 prodali svému příslušníku Vilému Dubčanskému. Tím se z města královského stalo město poddanské, které i dále často měnilo své majitele až do r. 1593, kdy byl Rousínov koupen Oldřichem z Kounic a připojen ke slavkovskému panství. S ním zároveň přešel ke slavkovskému panství Kroužek, kdežto Rousínovec patřil k Podolí, Slavíkovice k Pozořicím a Vážany ke Královu Poli. Za nové vrchnosti se rousínovským vedlo stejně dobře jako za dob minulých a Rousínov se zdárně rozvíjel. Žili zde velmi bohatí lidé, kteří půjčovali peníze i sousedním obcím.
Období třicetileté války Rousínov přestál lépe než jeho okolí i přesto, že jeho branami často prošlo vojsko. Proto se i po válce mnohem rychleji hospodářsky pozvedl. Je zde doloženo mnoho řemesel, která souvisela s čilým ruchem na silnici z Brna do Olomouce. S ním je spojeno i provozování 8 zájezdních hostinců. Významu začíná nabývat obchod, který je ovšem ve velké většině v rukou židů, kteří již v této době tvoří nematou část obyvatelstva.
Tím, že Rousínov vojskům lépe odolával, vojska se obrátila na drancování okolních obcí. Následující řádky krátce připomenou historii čtyř obcí, které s Rousínovem bezprostředně sousedily a v celé historii vytvářely často s Rousínovem z různých hledisek jeden celek.
