Historie obce Dřínov
Původ názvu vesnice není zcela jasný. Jméno Dřínov mohlo být odvozeno buď od Dřínova dvora, nebo od keřů dřínů. Jelikož nejsou o Dřínově existenci žádné dochované záznamy, pokládá se za pravděpodobnější druhá teorie.
Počátky osídlení zdejší oblasti sahají až do mladší doby kamenné-neolitu, kdy sem přišli první pravěcí lovci. Jak ukazují archeologické nálezy, nacházelo se jedno sídliště i přímo na návsi v Dřínově. První obydlí byla stavěna z proutí, vypleteného mezi kůly zaražené do země a vymazaného hliněnou mazaninou. Střechu tvořila pravděpodobně kůra.
Dostatek vodních zdrojů spolu s úrodnou půdou a příznivým klimatem tvořily dobré podmínky pro rozvoj místní kultury. Z lovců a sběračů se tak postupně vyvinuli zemědělci, od nich pak osídlení zdejšího kraje trvalo bez přerušení prakticky až dodnes.
První dochovaná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1316. Záznam k tomuto roku uvádí jako majitele vsi jistého Paulíka ze Dřínova.
Po většinu 14. století patřil Dřínov světským pánům. Po Paulíkovi obec vlastnil roku 1361 Lipolt, po něm roku 1382 Racek a následovně Dřínov náležel k biskupství Pražského kostela. Za jeho správy prošly české země husitskými válkami. Ty zdejšímu kraji přinesly velký majetkový převrat, když bylo zdejší církevní zboží zabráno přívrženci husitství.
Na přelomu 16. a 17. století se stala událost, která měla pro zdejší obyvatele velký význam. V této době v obci stála tvrz, na níž sídlil rod rytířů, pánů Dřínova. Poslední člen tohoto rodu, Jan Poplužan, sepsal před svým tažením do války závěť, v níž, jelikož neměl ženu ani děti, rozdělil své pozemky mezi dřínovské usedlíky, avšak se závazkem, že poddaní budou odvádět faráři desátý mandel z darovaných polí. Jelikož se rytíř z války nevrátil, nabyla závěť platnosti a roku 1592 zdejší obyvatelé skutečně nabyli panských polí. Ta se ještě dnes nazývají podle štědrého pána poplužanská pole.
