Historie obce Vyškov
Vyškov je poprvé zmiňován v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Biskup Bruno ze Schauenburka charakterizoval roku 1267 Vyškov jako „oppidum forense", tedy jako osadu městského typu s trhem. Svůj význam měla pro Vyškov nepochybně i výhodná poloha na křižovatce obchodních cest. Přetvoření zeměpanské osady na biskupské město a ekonomické centrum právě za Brunova episkopátu mezi lety 1253 - 1267 nasvědčuje i přikoupení předměstských vsí Křečkovic a Brňan k biskupství.
Ve druhé polovině 14. století, kdy se biskupství dostávalo do občasných finančních problémů, byl vyškovský statek zastavován. Majetek tak na krátkou dobu držel i markrabě Jošt Lucemburský nebo šlechtic Heralt z Kunštátu. Po husitských válkách, kdy bylo město těžce poškozeno, nastalo období znovubudování a získávání dřívějších pozic. Velmi pozitivně zasáhl do stavebních dějin města ve druhé polovině 15. století biskup olomoucký Tas z Černé Hory, člen urozeného rodu Boskoviců. V procesu stavebních aktivit pokračovali i jeho nástupci Jan Filipec Pruisz a Stanislav Thurzo.
Zdejší zámek byl přestavěn z gotického hradu. „Nová tvrz" se připomíná již roku 1449. Do současné podoby byl zámek přebudován v 17. století za biskupa Karla z Lichtenštejna dle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Zámecká zahrada existovala již v 15. století. U města byly i dvě chmelnice, šafránice, biskupský mlýn, k zámku náleželo také sedm domů ve městě. Součástí statku byl i pivovar pro poddanské vsi, důležitým zdrojem příjmů bylo i mýto. Na zámku přebývala řada vznešených hostů, byl však rovněž využíván jako vězení pro biskupovy prominentní vězně. V 18. století byl na zámku zřízen divadelní sál, kde byly pravidelně hrávány italské opery i orchestrální skladby. Současníci označovali zámek s přilehlou zahradou jako „Moravské Versailles". Roku 1752 se vyškovský zámek stal sídlem kardinála Ferdinanda Troyera, protože kroměřížský zámek vyhoře. O rok později, při velkém požáru Vyškova, však zámek rovněž vyhořel a zpustl, zašlé slávy se dočkal až před bitvou u Slavkova, kdy se v jeho zdech konala porada rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I.
Do roku 1850 byl tedy Vyškov městem olomouckých arcibiskupů. V roce 1868 se město stalo sídlem okresního hejtmanství. V roce 1936 zajistil tehdejší starosta příchod vojenské posádky do města. Tehdy málokdo tušil, že se Vyškov stane jedním z nejvýznamnějších armádních středisek v České republice. V současné době zde probíhá příprava specialistů celé řady vojenských odborností nezbytných pro zabezpečení a chod Armády České republiky. V posledním desetiletí je věnována zvýšená pozornost rovněž výstavbě města, cestovnímu ruchu, rozšíření průmyslových závodů a zlepšení obchodní sítě.
