Památky a zajímavosti Roudnice nad Labem
Mezi nejcenější pamětihodnosti města patří Kratochvílova rozhledna, kaple sv. Viléma, kaple sv. Josefa, radnice, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek a románský hrad, zámecká jízdárna, chrám narození Panny Marie.
Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Na místě skalnatého ostrohu nad řekou se však kdysi tyčil velkolepý hrad. Byl asi 40 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, jeho zdi byly silné 2 metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. V přízemí stavby byl velký sál, nad ním zřejmě slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy na jih od stavby, obehnané hradbou s opevněnou bránou.
Tento hrad byl první český kamenný hrad, který nebyl postaven panovníkem. Z původního hradu se dodnes dochovalo obvodové zdivo a velký přízemní sál, rozčleněný pozdějšími vestavbami. Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů, jedním z nich zde měl být vysvěcen na kněze i Jan Hus. Církev ho pozdějí prodala Janu Smiřickému, který později, jak se doba měnila, začal s přestavováním, doplňováním a upravováním. V polovině 16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná renesanční budova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý prvek byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal Václav Eusebius z Lobkovic přestavět na raně barokní zámek, v jehož podobě zůstal dodnes.
Starý kamenný most byl třetím nejstarším kamenným mostem, který byl v Čechách postaven. Byl ovšem prvním kamenným mostem přes řeku Labe. Zásluhu na jeho stavbě má hlavně biskup Jan IV. z Dražic a stavební mistr Vilém, kterého biskup přivedl ze svého nedobrovolného pobytu v Avignonu, kde 11 let vedl církevní soud se žebravými řády. 24. srpna 1333 byl položen základní kámen s ostatky svatých uprostřed řeky. Most byl postaven za 7 let - každý rok byl postaven jeden pilíř a jedna klenba. Dokončen byl tedy 2. října 1340. Za dva roky přestál první zatěžkávací zkoušku, povodeň, která mu neuškodila. V Praze jí však padl za obět Juditin most.
Díky tomuto mostu se z Roudnice stalo významné město severních Čech. Další osudy mostu však nejsou přiliš známé. Ví se jen, že přes něj táhlo několik vojsk a že prodělal několik dalších povodní v letech 1536, 1537, 1539. V roce 1610 stihla most další pohroma, když se Roudnice připojila k českým stavům, kteří se vzbouřili proti své katolické vrchnosti. Stavové tehdy obsadili most několika sty vojáky, aby ho střežili. Po zprávě, že stavovská vojska byla poražena na Bílé hoře, odtáhli, ale před tím ještě most zapálili. Dřevěná část mostu shořela a most byl hodně poškozen. Rok poté se začalo s opravou mostu, která byla dokončena v roce 1625. Ne zcela opravený most se ale stal obětí třicetileté války. Švédové mu zasadili poslední ránu, když na most stříleli z děl. Tím byl zničen a už nikdy nebyl obnoven.
Později byl na jeho místě zřízen přívoz. Byly vytvořeny dokonce dva plány na opravu mostu, z finančních důvodů ale ani jeden z nich nebyl realizován. Západní mostecká věž společně s kostelem ze 14. století byly odstraněny při stavbě Severní státní dráhy v polovině 19. století.
Až v letech 1906-1910 zde byla vztyčena železná konstrukce nynějšího mostu na nových pilířích a torza starých pilířů byla odstraněna.
Rozhledna Hláska
Z původního opevnění, založeného biskupem Arnoštem z Pardubic, staré Roudnice zůstala do dnešních dnů zachována věž Hláska. Snadno ji najdete když se od řeky Labe na náměstí Jana z Dražic dáte ulicí do mírného stoupání. Asi po 50 m uvidíte vlevo začátek úzké uličky, která dále pokračuje po schodech a vede kolem věže až vyústí na Husovo náměstí.
Věž byla několikrát přestavována a sloužila různým účelům. Nejprve k obraně, později k hlášení ponocného a ohlašování požárů, jako vodojem pro kašnu na Husovo nám. (dříve koňský trh), za 2. světové války jako letecká pozorovatelna a dnes slouží jako rozhledna.
Kratochvílova rozhledna
Přímo nad Roudnicí v nadmořské výšce 230 m n. m. naleznete elegantní betonovou rozhlednu postavenou v roce 1935 na počest 60letého výročí Rolnické podřipské záložny. Na rozhledně je umístěna pamětní deska na zakladatele záložny, Václava Kratochvíla.
Rozhlednu navrhl pražský architekt ing. dr. Štěpánek. Na jeho návrh rozhlednu postavili roudničtí stavitelé Hádl a Hájek. Rozhledna byla slavnostně otevřena a ohalena pamětní deska 11.října 1935 za slavnostních fanfár Smetanovy Libuše znějících z ochozu věže.
