Historie obce Lomnice nad Lužnicí
První písemné zprávy o Lomnici pocházejí z roku 1220. Od roku 1381 byla vlastnictvím krále Václava IV., který ji roku 1382 povýšil na město, to se rozkládalo pod stejnojmenným hradem. Novým majitelem hradu a města se stal Oldřich II. z Rožmberka, který nechal hrad na konci husitských válek zbořit. Rožmberkové v okolí města nechali vybudovat řadu rybníků, např. Velký Tisý, Malý Tisý, Dvořiště a Rožmberk. Jejich stavitelem byl nejdříve počátkem 16. století Štěpánek Netolický který stál i u vzniku Zlaté stoky, později Jakub Krčín z Jelčan. Lomnice zůstala ve vlastnictví Rožmberků do roku 1611. Ve třicetileté válce bylo město těžce poničeno; 9. listopadu 1618 se poblíž odehrála bitva u Lomnice. Roku 1660 se stala majetkem Švarcenberků, kteří ji zakoupili s třeboňským panstvím. Přídomek „nad Lužnicí" obdržela Lomnice v období josefínských reforem roku 1789, a to i přes to že je od Lužnice vzdálena přes 2 km.