Historie obce Běhařovice
Název odvozují místopisci od osobního jména „Běhař". Obec i okolí byly osídleny lidmi už od pravěku. Při stavbě silnice z Běhařovic do Křepic byl objeven hrob s nádobou se spálenými kostmi a zlomek bronzového kroužku. Nalezená kamenná destička, v rohu provrtaná, sloužila údajně jako ochrana ruky střelce před zásahem tětivy. U Stupešic je sídliště z pozdní doby kamenné z kultury Jevišovické, z doby železné (z kultury horákovské). Nálezy z těchto lokalit jsou uloženy v Zemském muzeu v Brně a v Městském muzeu v Moravském Krumlově.
V současné době na nás dýchá historie prostřednictvím kostela a k ní náležející běhařovické fary. Kostel, původně postavený pro evangelíky, je vidět z širokého okolí. V gotickém slohu jej dal postavit roku 1596 majitel Tavíkovic Jiří Kryštof Teuffel, sv. pán z Gundersdorfu. Zasvěcen byl Nejsvětější Trojici. Důkladně opraven byl v roce 1884. Při této opravě byla snížena věž, která měla původně tři zvony. Největší 20 centů těžký z roku 1596. Druhý 12 centů těžký nechal odlít Ondřej z Ostešova. Třetí nejmenší pocházel z dílny Ignáce Beka ze Znojma. Nástěnné malby jejichž autorem je Winterhalter, byly v roce 1913 malířem Josefem Linhartem v celé své kráse obnoveny. Jsou doplněny historickými obrazy.
Druhou nejstarší stavbou obce je fara. Ta byla patrně postavena v období vzniku Olbramkostelského proboštství. Ke zdejší faře náležely historicky okolní obce Dobronice, Křepice, Přeskače, Ratišovice, Stupešice, Tavíkovice a Újezd s Františkovem. Proto i hřbitov byl pro tyto obce společný. Výjimku tvoří Přeskače, které mají hřbitov svůj. Kronika se zmiňuje i o zániku katolické fary kolem roku 1616, kdy většina obyvatel se hlásila k nekatolické církvi Novokřtěnců. Obnovena byla až v roce 1673 po rekatolizaci a nejdříve byla řízená z Horních Kounic.
O další historickou stavbu - katolický kostel přišla obec v roce 1802, kdy byl tento kostelík stržen a materiál upotřeben na stavbu školy. Na městečko byly Běhařovice povýšeny mezi léty 1528 až 1548 Janem Jímačem z Kunštátu. Na staré pečeti drželo městečko znak „Trojčáří" rodu pánů z Kunštátu. Motiv z erbu této vrchnosti se objevil i ve znaku městečka - štítek s břevny položenými na horní polovině štítu. Původ zbývající části znaku, srpek měsíce s dvojicí šesticípých hvězd, není zcela jasný.
