Historie obce Borotice
Historicky připomínající se Borotice už v r. 1225, tenkrát byly připojeny k farnosti v Křidlovicích. Část Filipov byla založena teprve v r. 1785. Silnicí byly spojeny s Lechovicemi a Křídlovicemi, podél Jevíšovky bývaly rozsáhlé močály, které jsou proměněny v louky. Po dlouhou řadu let vyskytují se v dějepisných pramenech vedle sebe dvojí Borotice - Moravské a Německé. Dnešní Borotice na Znojemsku jsou bývalé Moravské, Německé zanikly za válek Matyáše Korvína s Jiřím Poděbradským. Do r. 1784 byly Borotice přiškoleny do Křídlovic, teprve rok na to si zbudovaly Borotice a Filipov samostatnou školu, která byla v obyčejném občanském domě. Další dvojtřídní škola byla zbudována r. 1893. Kaple sv. Václava mezi Boroticemi a Filipovem byla vystavěna r. 1865 nákladem manželů Josefa a Marie Angrových, r. 1901 pak vyzdobena. Z archeologických nálezů: byly objeveny lochy, podzemní jeskyně vyhloubené v písečném kameni, kde snad obyvatelé za válečných dob uschovávali své zboží a obilí. Nad pánským dvorem bylo objeveno 17 hrobů, ve všech byly krásně propracované bronzové předměty. Po tři léta po sobě r. 1899, 1900 a 1901 potkalo Borotice velké krupobití. V listině r. 1283 čteme, že dědicové Dětřicha z Dobronic prodali část fary Milifronské a k ní příslušející tři lány v Boroticích Luckému klášteru. To ještě ale nebyl celý statek Borotic spojen s panstvím Luckým. R. 1349 Hartleb z Lechovic daroval svému bratru Janovi své zboží ve Višňovém a v Boroticích a r. 1351 Vítek, děkan kostela olomouckého, daroval svůj třetí díl vsi Borotice pánům Alšovi z Fultšejna a Janovi ze Židlochovic. Se vsí se mezi pány vesele paktovalo, přece však kanovníci lučtí pomalu ves zakupovali alespoň po částech. Už r. 1371 Beneš z Borotic postoupil své dědičné lány v Boroticích klášteru Luckému, stejně tak r. 1384 Liček z Lilče na Tvořihrázi prodal své dva svobodné lány v Českých Boroticích opatovi Luckému Zachariášovi. A však r. 1409 markrabí Jošt odňal Borotice klášteru Luckémua daroval je Buzkovi z Křídlovic. Ten pak r. 1448 svou tvrz v Boroticích se dvorem, lidmi poplatnými, polnostmi, vinicemi, vodami i lesy a vrbinami postoupil Janovi z Lechovic. Přece ještě část vsi byla prodána klášteru, a to když r. 1512 vyměnil klášter Lucký s Václavem z Vajtmile svou ves Borotice za městečko Strachotice. R. 1524 připadly Borotice pod Hrušovansko Janovi z Perštejna a od r. 1585 byly postoupeny Zikmundovi Čertoryjskému z Čertoryj. Příslušenstvím byly tehdy dva dvory, zahrady, vinice, chmelnice. R. 1614 prodal Borotice Hynek z Náchoda se dvorem, ovčínem, cihelnou, zahradami a velkým rybníkem své ženě Sybile z Roupova za 15. 000 zl. mor. R. 1660 všal byly Borotice opět vráceny klášteru Luckému. Po třicetileté válce bylo v obci 20 lánů polí, 4 domy osedlé, 15 starých pustých. Ves byla téměř pusta do r. 1672, když se znovu osazovala, část pozemku užívala vrchnost Lucká, část usedlíci z Lechovic. Po zrušení káštera Luckého r. 1784 byly Borotice se statkem Lechovickým r. 1824 prodány měšťanu vídeňskému Josefu Langovi. Po jeho smrti zdědila ves jeho dcera Julie a po ní r. 1865 její syn Maxim baron Kobeck, říšský a zemský poslanec.
Dekretem prezidenta repebliky č. 12/1945 a 108/1945 dostalo se lidu českému zemědělské půdy. Dá se říci, že je to druhá pozemková reforma, která dává zemědělskou půdu do rukou nejchudších vrstev národa. Nejlépe je to vidět na pohraničí. Jako první Čech se vrátil 28.5.1945 do rodné obce pan Jan Dechet, který byl potom 6.6.1945 okresním národním výborem jmenován prvním správním komisařem v obci. Z jeho rukou přijímali noví osídlenci dekrety. Bezpečnost v obci těsně po osvobození v okolí udržovali vojáci československé armády. V červnu 1945 počala fungovat bezpečnostní služba SNB v Lechovicích a Čes. Křídlovicích, kam byla obec přidělena. Jako další osídlenec přišel pan Jan Kuchařík z Horních Dunajovic, po něm následoval Robert Trojan, třetí byl Bohuslav Holík, který se stal národním správcem velkostatku barona von Kübecka, jehož sídlem byl zámek v Lechovicích. Později statek převzal zemský národní výbor - správcem i nadále zůstává Bohuslav Holík. Osídlení obce skončilo asi v druhé polovici r. 1946. Katastr obce Borotice se rozkládá od železniční tratě Hrušovany - Znojmo mezi obcemi Krhovice, Hodonice, Lechovice, Čejkovice a Č. Křídlovice. Výměra orné půdy v r. 1945 byla 1077 ha, v r. 1946 bylo provedeno scelování. Majetek obce v té době obnášel 3213 ha půdy, cenný majetek obce byla třešňová alej od Borotic do Lechovic, čítala 214 stromů. V říjnu 1945 byla ONV ve Znojmě jmenováná správní komise, která vedla správu do doby, než byly utvořeny politické strany. Předsedou správní komise byl jmenován Bohuslav Holík, členy pak Jindřich Ferda, František Povolný, Petr Pokorný, Karel Pavlů. Tajemníkem na OÚ se stal Valentin Jeřábek. Úřadovalo se na obecním domě č.p.68, po Němcích byl převzat inventář kanceláře, kde se až do příchodu RA úřadovalo jen německy. V r. 1946 byly vyhlášeny první volby, v obci kandidovaly 3 strany: komunistická, nár. socialistická a lidová. Komunisté dosáhli 8 mandatů, národní socialisté 7 a strana lidová 2 mandáty. Předsedou se stal Jaroslav Nekvasil, pekař v Boroticích za stranu nár. socialistickou. Obec Borotice s osadou Filipovice čítala v r. 1945 141 čísel. Mnohé budovy byly hodně staré, další pak značně poškozeny z války. Též všechny mosty přes Jevišovku byly Němci vyhozeny, takže byly postaveny jen provizorní dřevěné. Ke konci r. 1946 komise ONV Znojmo prohlédla vesnici a ze zdravotních důvodů nařídila odklizení celkem 27 domů. Práce při odklizování prováděli občané sami za vedení Jana Kotoulka. A sankce budov byla provedena za finanční podpory státu a obec tím nabyla lepšího vzhledu. Po té bylo započato se stavbou mostů přes 3 ramena Jevišovky. Stavbu vedl Krajský národní výbor v Brně za vedení ing. Homoly. Mosty jsou betonové se železnými nosníky. Náklad na vybudovnání mostů obnášel částku 394 000 Kčs a byl kryt příspěvkem KNV v Brně. V r. 1947 byl v obci zřízen místní rozhlas. Síť i rozhlasovou ústřednu instaloval J. Židlík z Jaroslavic. Byli jsme první obcí v širokém okolí. Byl konec bubnování Šturce, později Ignace Crhounka, kteří 1x za den vyhlašovali zprávy národního výboru. Vlakové spojení s okrením městem Znojmem dělo se na železniční stanici Božice - Jaroslavice, vzdálené od obce 6km. Dokud nebyla zahájena pravidelná doprava osob z Lechovic do Znojma, chodilo se denně na vlak do Božic. Od r. 1945 byla obec připojena na poštovní úřad do Lechovic. Telefon byl napojen na ústřednu v Božicích a telef. stanice byly nainstalovány na MNV a st. statku, obdržely čísla 2 a 3. Škola byla v Boroticích do r. 1945 dvojtřídní - německá. Budova byla velice zchátralá, správce školy byl jmenován dekretem ONV ve Znomě Petr Pokorný. Jeho úkolem bylo dát školu do pořádku. V r. 1945 učil P. Pokorný ve škole sám. Generální oprava byla konkursem zadána staviteli Petru ze Znojma. Veškeré práce s adaptací trvaly 3 měsíce, takže na škole začalo vyučování v říjnu 1947. Oprava školy si vyžádala 578 627 tis. Kčs. 330 tis. Kčs přispělo ministerstvo školství. Tak se stala národní škola jednou z nejpěknějších budov v obci. MŠ byla umístěna nejprve v přízemí v tělocvičně, v r. 1947 pak byla pří opravách přemístěna do bývalého bytu řídícího učitele. Byla vybavena novým nábytkem a množstvím hraček. První učitelkou v r. 1945 byla Anna Jakůbková, v r. 1946 Pavla Davidová a v r. 1947 Marie Večeřová. Do r. 1948 proběhlo mnoho změn ve výměně obyvatelstva. V r. 1947 a 48 přistěhovalo se do obce hodně občanů slovenské národnosti z Rumunska, aby pracovali na statku. Některé domy zde byly převzaty státním statkem jako domy deputátní. Bydleli v nich pak zaměstnanci statku.
Historický Únor 1948 se odrazil také v dění v náší obci. Místní národní výbor se stal opravdu aktivní, svědčí o tom mnoho akcí týkající se zvelebení obce. První akcí bylo upravení prostoru před usedlostí Rudolfa Plevy, Karla Bernáta, Aloise Koloucha. Zbory po Němcích byly odstraněny a na velkém prostranství postaven se zbírek památník osvobození, odhalený v květnu 1949 za široké účasti veřejnosti. Od památníku byla v té době provedena kanalizace směrem k lukám. Další akcí bylo postavní požární nádrže na náměstí ve dvoře obecního domu. V květnu r. 1948 postihlo katastr obce Borotice krupobití, celá úroda byla zničena. V témže roce bylo zřízeno jeviště v hostinci p. Kejíka. Jeviště dodala firma Fert z Brna. JZD vzniklo v Boroticích z utvořeného strojního družstva založeného 14.3.1948. Na podzim 1949 ze strojního družstva vzniklo JZD. V r. 1954 byla postavena montovaná drůbežárna a na to sušárna tabáku. Tabáku se v Boroticích dobře dařilo, byl dobré kvality a přinášel dobré příjmy do pokladny. Každým rokem se něco přistavovalo - kravín Donava pro 180 ks krav, 3 velké teletníky, 4 kryté kolny na seno a slámu, velké silážní jámy, váha se sprchami pro zaměstnance. Na Donavě je zavedeno strojní dojení krav, je položena nová dlážděná silnice od školy na středisko, budován statkový vodovod.
Rok 1967 - Letošní obrovské sucho nadělalo mnoho škod na polních kulturách, statky začaly zavodňovat vodou z Jevišovky. Pršet začalo až 8. září, pršelo pak několik dní. Letos se také vyskytlo mnoho vos a sršňů. Přišlo se tím o hodně hroznů, které navíc podzimními dešti byly shnilé. Pořádají se první hony na zajíce a na bažanty - byli pozváni hosté z Francie, Belgie, Německa a ze Slovenska. Statky letos poprvné sklidily veškerou cukrovku pomocí mechaniky. V měsíci listopadu také proběhl filmový festival, který trval 3 dny, účast však nebyla velká, projevila se zde konkurence televize.
Práce na vodovodu započala r. 1970 a skončila v r. 1971. Napojeno bylo 82 domů.
Ke všem akcím, které byly provedeny přispíval i St. sem. statek - hlavně výstavbou. Byla vystavena cesta ke středisku v délce 900 m, postavena čtyř bytovka ve středisku a tři bytovky v obci. Hospodářství statku zaznamenalo v posledních letech vzestup ve výrobě, r. 1975 byl však poněkud slabší z důsledku sucha.
