Památky a zajímavosti Chodouny
Stavební vývoj kostela sv. Mikuláše
Zdejší kostel je vzácnou ukázkou venkovské gotiky . Také další dosud patrné stopy z jeho pozdějšího stavebního vývoje mohou být malou učebnicí stavebních stylů minulých věků. Existence kostela se datuje už do 12.století. Nejstarší zachovalé zdivo pochází z první poloviny 14.stol. Je to dnešní loď /hlavní prostor kostela s lavicemi/, kam se původně vcházelo ze severu portálem, jehož zbytek vidíte zvenčí u vchodu do předsíně kostela vlevo. Osvětlení zajišťovala dvě okna na jižní stěně. Jejich obrys je dodnes patrný na vnější jižní části kostela. Křížová žebrová klenba lodi je nesena příporami, které odpovídají příporám některých částí kláštera augustiniánů v Roudnici nad Labem. Jsou ale jednodušší, stejně jako sochařská výzdoba patek. Na severovýchodní stěně jsou zdobeny mužskou a ženskou hlavou, na jihovýchodě listem. Patka jihovýchodní přípory je netradičně opřena o původní kamennou menzu /oltářní stůl - dnes se soškou Panny Marie/. Z toho se dá usuzovat, že na stavbě kostela v Lounkách se podílel mistr, který byl obeznámen s roudnickou stavbou, ale nedosahoval tak vysoké řemeslné a umělecké úrovně. V každém, případě je ale vliv kamenické huti vázané k augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem patrný.
Stavební vývoj kostela pokračoval dál. V období vrcholné gotiky byl vystavěn presbytář /prostranství při hlavním oltáři určené pro kněze a ministranty/. Vzhledem k postavení hlavní lodi je posunut víc na sever a to zřejmě proto, že terén jižně od kostela byl již v té době nestabilní, a posunutí stavby severním směrem mělo předejít statickým poruchám. Této skutečnosti nasvědčuje i přizdění opěrného pilíře k jihovýchodnímu nároží lodi. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby a šestipaprskovým závěrem, v jehož vrcholku je svorník s vytesaným znamením ML. Žebra jsou svedena na jehlancové a figurální konzole, na nichž je použit motiv mužské hlavy. Prostor kněžiště je prosvětlen třemi okny. V presbytáři je dochována původní kamenná menza s bohatě profilovanou římsou /zčásti je zakryta současným oltářem/. Současně s přístavbou nového presbytáře byla po jeho severním boku původně přistavěna i sakristie /vedlejší loď, kde se kněz a ministranti připravují na bohoslužbu/. Svědčí o tom profilovaný portál, který vykazuje znaky lucemburské gotiky z období před husitskými válkami. /Stlačený hruškovec vložený do ostění portálu a vysoká trnož ostění portálu/.
Také pozdní gotika je na kostele patrná. V tomto období bylo zřízeno nové velké okno v jižní stěně lodi a nový západní portál./Současný vchod z této předsíně do lodi kostela/.
V 16.století byla odstraněna původní sakristie a vystavěna nová - nynější.Ta má stále ještě rustikální rysy, v tomto případě malá úzká okénka typická pro venkovské prostředí. Následovala barokní přestavba v 17.století. K západnímu průčelí kostela byla přistavěna rozlehlá předsíň. Do prostoru lodi byla vestavěna kruchta /vyvýšená prostora pro varhany, zpěváky a hudebníky, přístupná zvláštním schodištěm/. Dále byl v této etapě zbudován nový venkovní portál do sakristie a upraven západní štít kostela se štukovou výzdobou. V průběhu 19.století bylo zřízeno velké okno v severní zdi kostela.
