Historie obce Nevid
V pramenech se lokalita poprvé zmiňuje k roku 1227, kdy se píše, že vesnice „Nanewidi" patří klášteru sv. Jiří v Praze.
Podle obce se pak psali páni z Nevida, kterým obec patřila ve středověku. V polovině 14. století tu seděl Habart, následovali Heřman a Žehart. Na konci 14. a počátkem 15. století se v pramenech často zmiňuje jakýsi Jaroslav z Nevida. Poblíž obce stála tvrz Kamýk, o níž nevíme mnoho, jisté je pouze to, koncem 16. století byla zcela jistě pustá.
V roce 1549 se Nevid a Raková uvádějí v souvislosti s připojením Nezvěstic k Vlčtejnu. V roce 1587 Kryštof starší z Roupova prodal Nezvěstice spolu s jiným zbožím Karlu Kokořovcovi z Kokořova a na Šťáhlavech. Tak se vesnice stala v letech 1587 - 1848 součástí Šťáhlavského panství. V polovině 17. století je zde uváděno celkem 10 selských gruntů. Je zajímavé, že jeden z nich vedla žena jménem Káča Řadová, tři pak byly pusté. Na jednom se nově usadil v roce 1654 Zikmund Kozlík. Mimo sedláky tu žil také jeden chalupník. O šedesát let později se v Nevidě hospodařilo na 11 usedlostech a byla tady provozována vrchnostenská hospoda.
Na počátku 20. století obec profitovala zejména z majetku zhruba 30 hektarů lesa. V první světové válce padlo 10 zdejších mužů, jejich statečnost připomíná pomník padlým odhalený v roce 1922. Sbor dobrovolných hasičů byl založen 1.4. 1929 s 45 zakládajícími členy a 20 činnými členy.
Obecní úřad v Nevidě zahájil činnost v roce 1850. V tomto roce jsou jako osada Nevida uváděny Kamínky, v pozdějších letech byl již tento dvůr zmiňován jen jako samota. OÚ ukončil činnost v roce 1945, kdy ho nahradil místní národní výbor. V osmdesátých letech byl Nevid sloučen pod MNV Veselá společně Rakovou. K osamostatnění Nevida a obnovení činnosti obecního úřadu došlo v listopadu 1990.
