Historie obce Borovná
První písemná zpráva pochází z roku 1365.
Traduje se zde pověst o koňské vzpouře. V Borovné kdysi před každým posvícením porazili jednoho koně, a z něho udělali posvícenskou hostinu. Na ní se podílela celá vesnice, všichni dostali kus masa na pečínku. Hlavu však pohodili na mrchoviště a kůži natáhli a přibili na zadní stranu vrat, aby pěkně vyschla. Pak ji prodali podomnímu obchodníkovi. Tak to dělali dvanáct roků.
Když zabili dvanáctého koně, uviděli rozjaření sousedé o půlnoci podivnou věc. Na oslavu posvícení se dostavilo dvanáct koňských hlav, které zvolna kráčely na předních nohách od mrchoviště k starostovu stavení, pak k hospodě, kde se konala posvícenská veselice, a nakonec se odebraly do míst, kde byli koně vždy poráženi. Tam hodinku postály, pak se prošly sem a tam, kývaly hlavami a neustále řehtaly. Posvícenská zábava byla pokažena. Vesničané byli jako uhranuti. Ustalo veškeré veselí, ztichla muzika, nikdo nepromluvil ani slovo. Konečně se koňské hlavy vrátily zpět na mrchoviště.
Tu si sousedé uvědomili, jak nepěkně se zachovali k zvířeti, které bylo nejlepším a nejsvědomitějším pomocníkem každého hospodáře. Obecní rada pak rozhodla, že porážky koní o posvícení se již nikdy konat nebudou. A to zachovávají dodnes.
