Památky a zajímavosti Podivín
Dominantou města je původně románský kostel svatého Petra a Pavla, pocházející z první poloviny 13. století. Kostel prodělal několik přestaveb, můžeme na něm vidět gotické a barokní prvky. Nad kostelem se zvedá novogotická věž.
Další památkou v Podivíně je kaple Cyrilka, chránící pramen vody, původně se jednalo a tak zvanou křtící kapli. Kaple byla postavena v roce 1845 na románských základech. V kapli najdeme kryptu a studnu.
Ve středu města stojí mariánské sousoší zhotovené v roce 1750. U kostela stojí socha svaté Tekly. K historickým památkám v Podivíně také patří pozdně barokní budova fary pocházející z roku 1746 či budova radnice z roku 1852.
V jižní části města je židovský hřbitov ze 17. století. V areálu hřbitova je 600 náhrobků a obřadní šíň vybudovaná v druhé polovině 19. století.
Náměstí s historickou budovou podivínské školy je pak místem, odkud se cesta hadovitě stáčí k bývalé Dolní židovské čtvrti a dále pak podivínskou částí Rybáře přes třetí, čtvrtý a pátý most do zbytků lužních lesů, na louky k Dyji a k Janovu hradu.
Janohrad, jak se této stavbě říká, byl již roku 1807 vystavěn jako napodobenina zříceniny rytířského hradu. Návštěvník laik těžko hádá, zda se jedná o 500 roků starý objekt či o nádhernou imitaci.
Je skryt uprostřed lužních lesů na ostrohu Staré Dyje. Hrad je dostupný ze silnice vedoucí z Lednice do Podivína, odbočkou za můstkem přes Starou Dyji. Také je možné se k hradu dostat po stezce, která vede z Lednice okolo Loveckého zámečku směrem na Ladnou. Další možností je plavba lodní dopravou od zámku Lednice nebo z Břeclavi.
Janův hrad je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny postavená roku 1807 pro Jana Lichtenštejnského (po něm název "Janův hrad", něm. Hansenburg, Johann(e)sburg, Janisburg). Projektu se ujal J. L. Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který již dříve projektoval také nedaleký minaret.
Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z nedalekého Velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například tři točitá dubová schodiště udělal pravotočivá, podle zvyku ve starých hradech.
Oproti jiným stavbám napodobenin zřícenin z té doby byl Janův hrad projektován jako obyvatelný a sloužil v době honů jako myslivna a lovecký zámeček. Největší ulovený jelen vážil 350 kg a jeho paroží je dnes součástí lovecké a ornitologické expozice v interiéru hradu.
Hrad náležel Lichtenštejnům až do roku 1945.
