Historie obce Libkovice pod Řípem
Libkovice byly založeny asi v prvním tisíciletí po Kristu, kdy na podřipsku vládl mocný rod Vršovců. Rodina, která v místě dnešních Libkovic žila. Jmenovala se po svém pradědu Ljubekovi - Ljubekovici a nazvala svou dědinu Ljubekovice. Dle nalezených kamenných mlatů, popelnic, bronzových nádob z ozdobnými poklicemi a podle hrobů s kostěnými nástroji lze usuzovat, že zdejší kotlina byla osídlena byla osídlena již v ranějších dobách. V místech zvané „Na lukách" nalezl Krolmus,nestor české archeologie, pohanskou motlitebnu, kterou lidé nazývali Čertův sklep. První zmínka pochází z roku 1186, kdy kníže Bedřich daroval ves Libkovice špitálnímu řádu sv. Jana Jeruzalémského. Libkovice jako část Podřipska patřily v různých dobách různým krajům: mělnickému, slánskému, litoměřickému. Ve 12. až 14. století byly Libkovice z části majetkem panství kostela vyšehradského a z části tvořily vladycké panství libkovické. Ve 14. století byly Libkovice rozděleny na více částí a vladyctví libkovické se již nezmiňuje. Jedna část patřila k panství roudnickému. Tu král Jiří z Poděbrad, když dobyl Roudnici, zastavil rytíři Samuelovi z Hrádku za 21 tisíc uherských zlatých. Tento přenechal ji Ondřeji z Radešína, který ji přepustil roku 1560 Florianu Kryspekovi z Kryspachu. Jiná část patřila panství bechlínskému. Synové Zikmunda z Bechlína Janek, Vaněk a Budivoj v roce 1430 prodali dvůr libkovický Petříkovi z Lejen a Kunatovi z Bílovic. Koncem 15. století se dostala tato část k panství beřkovskému. Třetí část Libkovic patřila k panství dolnobeřkovskému. Toto panství koupil od Kaplířů ze Sulevi roku 1452 Radslav ze Šebířova. Roku 1597 koupil panství Zikmund Belvic, jehož syn po bitvě na Bílé hoře byl potrestán zabavením majetku, které bylo předáno Polyxeně z Lobkovic. Čtvrtá část patřila panství hornobeřkovskému. Majitelem byl v roce 1344 Ješek z Beřkovic. V roce 1521 prodal toto panství Jan Firšic z Nabdína Burianovi Trčkovi. Jeho syn prodal panství Hanušovi Kapléři Duchcovskému se Sulevic. Vdova po Hanušovi soudila se do roku 1544 o Libkovice s Janem Beřkovským. Na panství vystřídali se dále Lobkovicové z Bíliny a Kosti, hrabě Rothal a Hartig. Tento rod měl v držení Libkovice až do zrušení poddanství. Pátá, nejmenší část Libkovic náležela panství ctinskému, které patřilo Adamu Ctinskému. V roce 1609 pro dluhy bylo rovněž prodáno Polyxeně z Lobkovitz, ale roku 1655 bylo přiděleno koleji jezuitské, od které je v roce 1671 vyměnil Václav Lobkovitz za panství Odolenu Vodu.
