Historie obce Martiněves
Martiněves byl založen asi kolonisty v pozdně křesťanské době. Charvatce jsou velmi staré, založeny s příchodem Charvátů do Čech před Kristem. Pohořice se původně nazývaly Podhořice, stály pod horou. V 9.a 10.století náležely Vršovcům, ti založili Martiněves. Ve 12. a 13.století vládli okolí vladykové ve Mšeném. Prvým známým vladykou byl Půta z Riesenburka v roce 1262. Měl v erbu lví nohu. Jeho potomky jsou pánové Slavetští. Před Bílou Horou zde vládli páni z Illburgu. Ti po bitvě uprchli do Německa. Zde se začali psát z Eulenburgu. Vilém z Illburgu zemřel 1489, pohřben v kostele v Charvatcích vpravo od presbytáře. Náhrobní kámen jeho ženy zemřelé v roce 1500 je umístěn vně kostela, jejich syn zemřel v roce 1538. V roce 1561 získávají území Kaplíři ze Sulevic, později páni ze Zajíců (Hasenburgové). V roce 1579 je zmínka o mlýnku pod Martiněvsí se dvěma koly. Postavil jej pan Rausendorf. Nade mlýnkem byly dva malé rybníky. Vinice od vsi Pohořic jde k Vrbce, leží proti Kněžskému hájku. Dalšími majiteli byli Lobkovicové. Po Bílé hoře lid podobojí prchal. Celý Radešín byl opuštěný. Noví osadníci přišli z Němec. Po Bílé hoře se majiteli stali Vchynští, kteří se později začali psát Kinští.
V roce 1603 byla tvrz v Pohořicích již zaniklá. Po třicetileté válce fara v Charvatcích zpustla, obnovena byla v roce 1698. Faráři byli Němci.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226.
