Historie obce Frýdlant nad Ostravicí
Osídlení území v okolí řeky Ostravice je datováno již na konec 13. století, první písemná zmínka je z roku 1281. V r. 1581 byl Frýdlant připojen k panství hukvaldskému. V té době již stojí ve Frýdlantu dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji, v obci byla zřízena farnost a škola.
Frýdlant býval jen malou osadou. Lidé pracovali na polích nebo v lesích. Žádné velké bohatství zde nebylo. Styl života zdejších obyvatel se výrazně změnil až vznikem železáren v 17. století. Tomu předcházelo založení hamrů na řece Ostravici v posledních letech třicetileté války. Dne 7. 5. 1625 byli obyvatelé Frýdlantu osvobozeni od robotní povinnosti ke dvoru frýdeckému, přičemž měli nadále plnit své poddanské povinnosti prací ve vznikajících železárnách. Zároveň získali právo obchodovat. Vedle hamernictví zde ve 2. polovině 17. a 18. století prosperovala i papírenská výroba.
Devatenácté století přineslo městečku pod Beskydami zřízení c. k. poštovního úřadu, četnické stanice a prvního peněžního ústavu České záložny, kláštera se školou pro dcery arcibiskupských úředníků a lesníků. V r. 1887 v něm byla zavedena soukromá německá škola a po uzákonění povinné školní docházky dostala škola právo veřejnosti a převzala vyučování všech dívek z Frýdlantu - vyučovací jazyk byl český.
Dne 3. ledna roku 1871 také přijíždí do Frýdlantu první vlak po právě dokončené trati Frýdlant - Ostrava, jejíž stavba trvala 2 roky.
Frýdlantu se nevyhnuly ani přírodní a lidská neštěstí. Městečko bylo během dvou století několikrát postiženo povodněmi a ničivými požáry. V r. 1887 došlo k založení českého Hasičského sboru, ve stejném roce vzniká i samostatný hasičský sbor s německým velením i v železárnách.
Přechod způsobu výroby železa ze dřevouhelných vysokých pecí k vysokým pecím koksovým a současně masivní úbytek zásob dřeva v okolí Frýdlantu vedly k postupnému úpadku hutní výroby. Největším důvodem ke stěhování hutní výroby do ostravských Vítkovic, donedávna nevýznamné filiálky frýdlantských železáren, však bylo otevření železniční tratě Severní Ferdinandova dráha, procházející Ostravou.
Rozvoj obce byl zastaven 1. světovou válkou, ve které padlo 65 frýdlantských občanů.
Dekretem z 12. října 1948 byl Frýdlant nad Ostravicí povýšen na město.
