Historie obce Metylovice
Pro osídlování území byl nejdůležitější Metylovický potok - krátce Metylůvka, která pramení pod tzv. Vrchovinou. První kolonisté po roce 1267 si začali na západním břehu budovat své selské usedlosti, z nichž mnohé stojí dodnes. To, že obec existovala už roku 1299, dokládá nejstarší písemný pramen té doby, listina od Biskupa Dětřicha z Hradce z 12. 9. toho roku. Osídlování obce začalo v r. 1299, kdy byla součástí hukvaldského panství. V první polovině 20. století byla obec známá výrobou bičů a kožedělných výrobků, které byly exportovány nejen do Evropy, ale i do Ameriky a Asie.
Od počátku se zde rozvinulo zemědělství, přestože půda je zde málo úrodná a těžká. Ve 2. polovině 17. století přichází do obce první řemeslník - koželuh z rodu Bílků. Jirchářsko - koželužské a od 19. století i řemenářsko - bičařské řemeslo svým výnosem pozvedá obec ze zaostalosti a bezvýznamnosti dřevěné obce v kamenno-cihlovou výstavbu, v tzv. Koňské nebe. Výrobky tohoto řemesla pronikají do regionu, celého státu, ale i do zahraničí a do zámoří. Postupně se tímto řemeslem zabývalo více než 30 výrobců, členové jejich rodin a námezdní pracovníci. V 18. století obyvatelé Metylovic obhospodařovali se svými stády ovcí 3 valašské louky, kudy vede výletní turistická cesta po Ondřejníku. V roce 1948 byla však kožedělná výroba - páteř rozkvětu hospodářství obce likvidována, stejně jako i do té doby prosperující zemědělství. Roku 1975 byla zrušena i samospráva obce. I tak se občané dočkali a r. 1990 si vynutili obnovení samosprávy obce a vrátili zpět k hospodářství a podnikání, dokonce i v kožedělné výrobě.
