Památky a zajímavosti Pacov
Pacovem prochází 15. stupeň východní délky, který je nultým poledníkem pásma středoevropského času. Na východ a na západ od tohoto poledníku vznikají podstatné odchylky času místního od času středoevropského. Město Pacov má místní čas naprosto shodný s časem středoevropským. Východní hranice ČR má rozdíl více jak 15 minut minus, Ašský výběžek naopak 11,5 minuty plus. 15. stupeň východní délky prochází středem pacovského hřbitova k sídlišti Za Branou. V současné době je jeho průběh městem značen na komunikacích pruhem žluté barvy.
Polohu Pacova využívají organizátoři festivalu Pacovský poledník, který se od roku 2000 koná na konci srpna. Nádvoří pacovského zámku se na celý týden změní v sochařskou dílnu pod širým nebem.
Městské muzeum bylo založeno roku 1908 prof. Ferdinandem Pakostou. Za stále expozice muzea můžeme považovat: život a dílo Antonína Sovy i historická expozice města Pacova.
Do městské památkové zóny patří radnice s čp. 320, která byla postavena jako moderní budova v letech 1921–1923. Vedle radnice se nachází škola čp. 321 z roku 1881, jejíž vzhled byl původně v nově renesančním stylu a dobou minulou byla budova přestvěna do současné podoby s břizolitovou fasádou.
Na severní straně náměstí se nachází fara čp. 2, postavená na počátku 17. století jako tzv. dolejší zámek. Jedná se o barokní stavbu z 18. století upravená v novogotickém stylu v 19. století.
Spálená ulice je významnou součástí městské památkové zóny. Nachází se zde hospodářské usedlosti z 18. století s barokními štíty a klasicistními fasádami, z nichž některé jsou zapsány jako nemovité kulturní památky.
Zámek v Pacově byl původně založen jako hrad ve 13. století. V 16. století za Rumbhápů ze Suché byl přestavěn na zámek. V 18. století se ze zámku stal klášter bosonohých karmelitánů. Další stavební práce navrhnul v roce 1739 architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. V 60. letech 19. století sloužila část zámku jako škola. Na tomto zámku se 26. 2. 1864 narodil básník Antonín Sova. V roce 1947 byl zámek obsazen armádou ČSR, která velmi zdevastovaný objekt opustila v roce 1992. Zámek je velmi vhodné místo pro pořádání letních festivalů jako je např. Pacovský poledník.
Počátky děkanského kostela sv. Archanděla Michaela spadají do 13. století. Podobu mu vtiskla zejména přestavba v druhé polovině 14. století. Věž poškozená požáry v 18. století byla dostavěna až v 70. letech 19. století. Historicky významný je náhrobní kámen Hrona z Pacova z doby okolo roku 1300 a dřevěný epitaf Zikmunda Myslíka z Hyršova z roku 1666. Na jižní a východní zdi osazeno dalších 16 náhrobků z 16.–18. století.
Kaple sv. Anny je barokní objekt z let 1701–1703 a její současná podoba je výsledkem úpravy provedení z druhé poloviny 18. století. Podnět ke stavbě dal zázračný léčivý pramen, údajně zde byly i lázně.
Hřbitovní kostel sv. Barbory je původní hřbitovní kaple přestavěná a podstatně rozšířená hraběnkou Johanou Eusebií Barborou ze Žďáru v letech 1681–1682.
Na pacovském náměstí stojí pískovcová socha sv. Václava na soklu, který je po stranách zdobený reliéfy patronů země české, sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Dílo vytvořil Z. Vondráček z Hořic z roku 1906.
Na nedalekém hradě Kámen lze navštívit expozici motocyklů od veteránů až po soudobé stroje.
