Památky a zajímavosti Havířov
Město Havířov bylo vystavěno jako satelitní město Ostravy v 2. polovině 20. století, proto zde nenajdeme žádné historické památky, jak jsme zvyklí u jiných měst v České republice.
Jádro města Havířova je spjato s etapou budování dělnického Československa v 50. letech. Tato architektura je ve světě známá jako tradicionalismus, v Německu jako poválečná moderna a v Česku se jí také říká socialistický realismus neboli Sorela. Všechny tyto pojmy zahrnují komplexně pojatou zástavbu podle nejobecnějších antických pravidel kompozice s důrazem na symetrii. Pravidelná kompozice městského půdorysu vychází také z renesančních teorií „ideálních" měst.
Jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením. Nejznámější budovou města je havířovské nádraží, jedna z nejkvalitnějších dochovaných ukázek bruselského stylu 60. let.
Zámky
Empírový zámek s parkem
Historie havířovského zámku sahá zřejmě až do 15. století, kdy na jeho místě stála tvrz. Dochované písemné materiály o tvrzi jsou datovány rokem 1588. V 18. století zde byl zbudován barokní zámek se zahradou. Po požáru v roce 1823 byl přebudován v empírovém stylu. Od roku 1845 přestal sloužit zámek jako panské sídlo a plnil funkci administrativní budovy k přilehlému statku. Jeho postupná devastace pokračovala pod různou správou až do roku 1997, kdy došlo zásluhou města k rozsáhlé rekonstrukci. Na několika oknech v přízemí se dochovaly původní mříže.
Zámek byl slavnostně otevřen pro veřejnost 10. 1. 1998. Od té doby zámek nabízí luxusní ubytování, je zde stylová restaurace včetně salonků pro různé příležitosti. Obřadní síň v patře je využívána také jako malá koncertní síň. V okolí hotelu se nachází útulný parčík, dětský koutek a letní aquapark. Oblíbeným místem relaxace, zvláště v letních měsících, je také velká terasa s grilem.
Několik zámků v okolí Havířova bylo z důvodu důlní činnosti zbouráno.
Kostely a zvonice
Evangelický kostel
Původní barokní stavba z let 1782–1784 byla přestavěna do klasicistní podoby v letech 1850–1852 při zachování původního interiéru. V této oblasti představuje typ největšího potolerančního kostela. Interiér s kruchtou a patrovou pavlačí po obou stranách lodi má plochý strop s bohatou ilusivní malbou.
Kostel sv. Markéty
Pozdně barokní kostel s klasicistními prvky byl vybudován v letech 1786–1792.
Kostel sv. Anny
Původně drobná pozdně empírová stavba z let 1841 až 1845 vytváří spolu s protějším zámkem pohledovou dominantu při vjezdu do Havířova. Do současné podoby byl tento jednolodní kostel se třemi přilehlými apsidami přestavěn v letech 1967–1971. Z původního kostela se dochovala nezměněná osmiboká věž s helmicí a segmentově sklenutými okénky.
Kostel sv. Jana Křtitele
Hřbitovní kostel je postaven v novorománském slohu, jedná se o jednolodní budovu s věží, částečně poškozenou důlními vlivy.
Evangelický kostel
V části Prostřední Suchá se nachází jednoduchý hřbitovní kostel.
Dřevěná zvonice v Dolní Datyni
Dřevěná zvonice byla postavena v roce 1896. Roku 1995 byla zvonice rekonstruována – výměna ztrouchnivělých částí, zhotovení šindelové střechy, impregnace proti červotoči a o rok později byla zhotovena kopule s korouhví, praporkem a letopočtem z měděného plechu.
Zvonice v Životicích
Tato zvonice je drobná lidová stavba z poloviny 19. století stojící uprostřed hřbitova jako márnice.
Architektura
Kotulova dřevěnka
patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Roubená chalupa obdélného půdorysu na omítané cihlové podezdívce se sedlovou střechou krytou došky byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova.
Expozice bydlení v Kotulově dřevěnce prezentuje vybavení interiéru a způsobu života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. Obytné místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem. V interiérech návštěvníci shlédnou celou řadu keramických výrobků, pocházejících z místních bludovických hrnčířských dílen. Tato keramika se proslavila zejména díky své poslední vývojové fázi, kdy hrnčíři začali vyrábět džbány a jiné nádoby s bílou polevou a barevným květinovým dekorem. Součástí expozice je větrný mlýnek "viatrak".
Ochranné pásmo obytného souboru z 50. let Sorela
Jádro Havířova, které bylo postaveno v 50. letech ve stylu socialistického realismu, bylo v r. 1992 vyhlášeno ochranným pásmem a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Území zahrnuje soubor obytných budov ohraničený na jedné straně lesoparkem Stromovka, na straně druhé vede až po meandry Lučiny. Na severozápadním konci je do chráněného území zahrnut zámek a kostel sv. Anny, na jihovýchodním konci památková zóna končí kinem Centrum. Architekti projektující v 50. letech byty na rychle se rozvíjejícím Ostravsku nechtěli stavět nové domy v "buržoazním" předválečném stylu, a proto se obrátili pro inspiraci do české renesance, o čemž vypovídají četné římsy, štíty, čučky a sgrafita, jimiž jsou domy vyzdobeny. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením, které je mnohem lidštější než pozdější panelová výstavba.
Kulturní dům Petra Bezruče
je součástí chráněnné zóny Sorela. Byl kolaudován v roce 1961 a bez větších oprav a úprav sloužil svému účelu až do roku 2001, kdy byl celkově rekonstruován. Součástí kulturního domu je velký a malý (loutkový) sál, restaurace, minigalerie, sídlí zde městské kulturní středisko. Autorem kamenné plastiky před kulturním domem je akademický sochař Vladimír Navrátil. Kulturní dům Petra Bezruče je součástí ochranné zóny Sorela.
Kino Radost
Nejtypičtější objekt ochranné zóny Sorela. Prvky jihočeské renesance inspirované historickou architekturou Telče, Písku či Českých Budějovic při projektování budovy uplatnil Ing. arch. V. Meduna. Právě v kině Radost obdržel Havířov v roce 1955 svoji zakládací listinu a městské insignie, ačkoli budova nebyla ještě zcela dokončena. Vnitřní část byla v podstatě hotova, ale její vnější část - plášť, grafitová výzdoba aj. se dokončovala později. Budova byla postavena v souvislosti s prováděnou hromadnou výstavbou nově vznikajícího města, jehož územní plán mimo jiné vypracoval Ferdinand Dobeš. Stalo se tak v rámci I. etapy, počáteční, která formovala Havířov jako blokovu zástavbu coby vstupní část do jejího budoucího centra.
Mlýn s větrnou turbínou
Tento větrný mlýnek se nachází na ul. zvané „Na Dolňáku". Mlýnky s větrnou turbínou se začaly na našem území stavět počátkem 20. století. Tělo mlýnku s větrnou turbínou tvoří přízemní trámová konstrukce obdélného půdorysu, pobitá prkny z měkkého dřeva a krytá sedlovou střechou (často pokryta dehtovou lepenkou sloužící jako ochrana proti povětrnostním vlivům). Hlavní částí větrné turbíny je celokovové, mnoholopatkové větrné kolo s šikmo postavenými perutěmi. V interiéru dřevěné boudy se pak nachází jednoduché mlecí zařízení o jednom složení. Mlýnky s větrnou turbínou, na nichž se pouze šrotovalo, sloužily výhradně pro soukromou domácí potřebu drobného zemědělce.
Památníky, pomníky, náhrobky, pamětní desky
Památník životické tragédie
Významná památka protifašistického odboje připomíná tragickou událost 6. srpna 1944, kdy gestapo zavraždilo 36 obyvatel Životic, Horní a Dolní Suché a Dolního Těrlicka. Tento čin byl odvetou za přestřelku, k níž došlo o dva dny dříve v životickém hostinci mezi příslušníky gestapa a partyzány skupiny Kamilského.
Dvoumetrová socha matky s dítětem v náruči skloněná nad padlým mužem vznikla v roce 1949 a je dílem karvinského sochaře Františka Swidera. Při rekonstrukci památníku v roce 1984 byl areál rozšířen o novou přízemní budovu obloženou po celé výšce kamenem a o nový monumentálně řešený vstup. V objektu památníku je instalována stálá expozice Muzea Těšínska Okupace a odboj na Těšínsku 1938–1945, doplňovaná tematickými výstavami.
Ostatní památníky, pomník, náhrobky a pamětní desky:
- Torzo památníku osvobození Prostřední Suché 3. 5. 1945 – Prostřední Suchá
- Památník obětem obou světových válek – Prostřední Suchá
- Hromadný hrob sovětských válečných zajatců s památníkem – Dolní Suchá
- Pomník obětem nacistické okupace – Šumbark
- Pomník obětem hitlerovského fašismu – Prostřední Suchá
- Pomník neznámého vojína – Životice, ulice Přátelství
- Pomník k osvobození obce Dolní Datyně
- Náhrobek hraběte Friedricha von Arco – Město
- Pamětní desky obětem – zaměstnancům Dolu Dukla – Dolní Suchá
- Pamětní deska padlým dne 18. 9. 1939 – Prostřední Suchá
- Pamětní deska obětem 2. světové války – Dolní Datyně
- Pamětní deska kpt. R. Jasiokovi – Prostřední Suchá
- Pamětní deska k založení první české školy
