Historie obce Všemyslice
První písemná zmínka o Všemyslicích (Usemyslicz) pochází z roku 1352. O nejstarších dobách zdejších osad svědčí archeologické nálezy. Nákres jihočeské mohyly podle Augustina Sedláčka Jedná se zejména o hroby prvních obyvatelů zdejšího kraje, které se vyskytují hlavně poblíž řek a mírných úbočí. V období předslovanském jde zejména o hroby mohylové kuželovitého tvaru, zpevněné kamenným věncem. Slované své mrtvé spalovali a popel ukládali do nádob a nad nimi také vytvářeli kruhovité mohyly. Zdejší krajina byla asi osídlena již na počátku třetího tisíciletí před naším letopočtem. Tak lze soudit z četných mohyl v lesích u Všemyslic, Slavětic, Neznašova i jinde a z nálezů střepů nádob uložených v muzeích v Týně nad Vltavou, v Českých Budějovicích a v Praze.
Nejzajímavějším nálezem bylo 54 kusů bronzových hřiven, objevených na pozemku Díly.
Další zprávy o osídlení máme až z X. století, z doby počátku českého přemyslovského státu. Tehdy bylo území kolem hradu Újezda až k Protivínu a Písku v držení újezdských knížat. Hrad byl střediskem knížecího hospodářství a jemu podléhaly poplužní dvorce jako sídla knížecích a později královských lovčí. V jejich blízkosti se pak s rostoucím počtem obyvatel zvětšovaly vesnice.
První písemná zmínka o Všemyslicích (Usemyslicz) pochází z roku 1352.
Újezd (původně Újezdec) je poprvé doložen v letech 1284 - 1286, kdy ho vlastnil Hroznata z Úžic. Po několikeré změně majitele hrad získal Petr Kořenský z Terešova. Ten dal také patrně po roce 1540 postavit Kořenský mlýn a také vybudoval tvrz a dvůr v Neznašově. Po dalších majetkových změnách přechází hrad na hrabata Berchtoldy. Ještě roku 1860 byly patrny rozvaliny a věž hradu.
Neznašov (dříve Nezdášov -jazyková úprava provedena po 1. světové válce) patřil asi až do roku 1618 Bohumilu Kořenskému a jeho synu Zdeňkovi. Roku 1622 byl prodán hraběti Sezimovi z Vrtby jako konfiskát. Rod Kořenských se totiž účastnil ve stavovském povstání proti Habsburkům. Podle záznamů v roce 1648 stál v Neznašově dvůr a malý přízemní domeček. V roce 1712 již bylo v Neznašově jedenáct domků, obývaných služebnictvem a řemeslníky pro panství a dvůr. V roce 1680 byli z Týna vypovězeni a násilím vystěhováni Židé. Tvrdilo se, že tehdy přivlekli z Polska mor. Tito Židé se usídlili v Kolodějích nad Lužnicí a v Neznašově. Obě místa se brzy stala obchodními středisky v kraji. V roce 1721 žilo v Neznašově 49 židovských osob.
Neznašovskou tvrz nechal hrabě Prosper Berchtold přestavět kolem roku 1800 na empírový zámek s kaplí sv. Jana Nepomuckého a obklopil jej menším anglickým parkem. V roce 1837 měl Neznašov již 42 popisných čísel, z toho 10 domů patřilo vrchnosti a udává se 530 obyvatel. Posledním členem rodu Vrtbů v Neznašově byla hraběnka Chermontová, provdaná za Němce Schütze. Zemřela ve věku 49 let a po její smrti se hospodářství ujal její manžel, který byl však špatným hospodářem.
Celé panství koupil Prosper hrabě Berchtold (Berchtoldové pocházejí z Tyrolska) roku 1785. Poslední přímý potomek Berchtoldů Prosper Otakar Karel Berchtold, narozený 19. 4. 1874, byl zákeřně zastřelen 7. 5. 1918 v blízkosti Neznašova u samoty Písačků (Kabele) při návratu s čekané na srnce. Jeho smrt nebyla nikdy policejně došetřena.
