Historie obce Krasonice
Nejstarší písemná zpráva o Krasonicích je zaznamenaná v zemských deskách země moravskoslezské z roku 1286, kdy byl majitelem Crha z Krasonic, náležící k rodině pánů z Bílkova. Název vsi pochází od osobního jména jejího zakladatele Krasoně. Co dějů, co osob prošlo životem, dějinami naší vesnice. Mnozí přinášeli utrpení, jiní se zapsali na světlé stránky dění především prací, věděním a uměním ve všech oblastech lidského konání. Odtud vyšel básník Vincenc Furch, zde působil farář Norbert Ritschel, profesor fyziky a badatel novoříšské historie. Ze zdejšího rodu pocházel Vavřinec z Krásonic, vynikající kněz Jednoty bratrské a spisovatel mnoha náboženských spisů. Uklidňující kouzelná příroda lákala básníka Otokara Březinu, který pobýval v blízké myslivně U Majdaleny a rád se toulával v okolí naší obce. Zlatým písmem se do dějin obce zapsal i zdejší nadučitel Josef Vojta. Působil na zdejší škole 32 roků. V roce 1896 založil požární sbor. Byl iniciátorem přestavby kaple na Humberku. Získal pro obec poštovní úřad a založil školní kroniku.
Krasonice byly od dávných dob samostatným statkem a patřily až do roku 1832 ke znojemskému a od té doby k jihlavskému kraji. Podle Krásonic se nazýval rytířský rod pánů z Krásonic. Jako první se uvádí roku 1300 Štěpán. Jeho potomci již roku 1353 přepustili své zboží i s tvrzí Bohuslavovi ze Starče a Holoubka. Tak se střídal rod za rodem, což dosvědčuje 16 erbů na nádvoří zámku. Některé z nich byly mocné jako Koňasové, Thurnové, Lichtensteinové, Kolovratové, Kammlové z Hardeggau, Attemsové a jiní. Zámek, který nechal postavit roku 1630 z původní tvrze Štěpán z Mukoděl, mu nepatřil dlouho. Štěpán z Mukoděl byl horlivým protestantem. Účastnil se volby vzdorokrále Bedřicha Falckého a po bitvě na Bílé hoře musel uprchnout. Statek byl zkonfiskován, odhadnut na 24 952 tolarů a předán plukovníku Hanibalu ze Schaumburka na úhradu válečných nákladů. Tento Hanibal v roce 1630 přestavěl tvrz v pozdně renesanční zámek s nepravidelným nádvořím a arkádami v přízemí. V dalších letech se vlastníci Krasonic poměrně rychle střídali. Po Baltazarovi Wűllersdorferovi z Urbairu, Šimonu Kratzerovi z Schönperka, Zdeňkovi Matyášovskému z Matyášovic a hraběnce Maxmiliáně z Thurnu, rozené kněžně z Lichtenštejna, nastoupili majitelé panství Telčského. V roce 1829 byly Krasonice se Želetavou odděleny od Telče, ale dále sloužily jako sídlo majitelů želetavského panství. V letech 1830-1840 byl vybudován anglický park, založený hrabětem Gustavem Podstatským-Lichtensteinem. V té době bylo empírově přestavěno i průčelí zámku. Poslední majitelka Anna Attemsová, která Krasonice zdědila po svém otci Karlu Kammlu, zdejší zámekk obývala jenom ojediněle. V době okupace v roce 1942 pronajala část zámeckých místností ministerstvu sociální péče. V roce 1946 budova zámku jako konfiskát připadla MNV v Krasonicích. V 60. letech zde mělo kanceláře místní ZD a velkou část prvního patra využíval NV ke kulturním účelům až do 80. let. V současné době prodala obec Krasonice zámek soukromému vlastníkovi.
