Historie obce Olešnice
Podobně jako několik okolních vesnic, připomíná se také Olešnice v listině z roku 1186. Bývala samostatným statkem s tvrzí, kterou drželi ve 14. a 15. století Koňatové z Olešnice, pak Zikmund Kebar z Mirošovic a od roku 1499 Krajířové z Krajku. Volf Krajíř prodal tento nevelký statek Pouzarům z Michnic a ti zde hospodařili až do pobělohorské doby. Jako konfiskát po Albrechtu Pouzarovi koupilo Olešnici roku 1623 město České Budějovice, aby ji však o pět let později prodalo Gerhardovi ze Straten. Rokem 1680 se olešnické zboží dostalo do vlastnictví rodu Buquoyů a v roce 1717 do rukou budějovického měšťana Adama Jana Hungera. Po něm připadlo roku 1727 podruhé v historii městu České Budějovice, které zůstalo olešnickou vrchností až do poloviny 19. století. Tehdy se Olešnice stala samostatnou obcí a je jí dodnes.
Buková - je poprvé zmíněna jako ves mezi lesy patřící k Novým Hradům z r. 1359. Místní částí Olešnice je až od roku 1986. Katastrální výměra činí 833 ha, je zde 101 popisných čísel a 100 stálých obyvatel. Dominantou obce je architektonicky zdařilá stavba budovy obecní školy z r. 1900, ve které je v současné době zřízen obchod se smíšeným zbožím a pohostinství s možností ubytování.
Lhotka - první písemný záznam je z r. 1375. Tato malá úhledná vesnička má 31 stálých obyvatel a 30 popisných čísel, z nichž třetina slouží k rekreaci. Katastrální výměra je 338 ha. V obci nalezneme pozoruhodnou - nyní nově opravenou - kapli sv. Rodiny.
