Historie obce Lišnice
První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1480, kdy pražský měšťan Ondřej Maistytl odkázal majetek svým dcerám. Dcera Machna, která byla manželkou Václava Švába, obdržela Lišnici a tak se ves dostala do majetku této rodiny. Švábové z Chvatliny ji vlastnili až do počátku 18. století. Pouze v roce 1610 byla ves prodána Kašparovi Šternsdorfovi ze Šternsdorfu, ale roku 1619 ji vykoupil zpět Reinhard Gottfried Šváb z Chvatliny. V roce 1704 Lišnici a dvůr zdědila Alžběta Údrčská z Údrče, rozená Švábová z Chvatliny. Údrčtí nechali vystavět malý zámek, pravděpodobně přestavbou z původního panského domu v hospodářském dvoře. V majetku rodu Údrčtích zůstal statek a ves do roku 1798, kdy je Marie Františka Údrčská z Údrče prodala. Poté se majitelé střídali. V letech 1818-1844 zde byli majiteli Beníškové z Dobroslavi. Od něj se statek dostal do majetku advokátovi Františku Meroltovi, který jej prodal v roce 1868 průmyslníkovi Františku Preidelovi. Po jeho smrti v roce 1889 statek získal jeho švagr Alois Straka. V roce 1907 jej koupila firma Hielle & Dittrich. Po roce 1945 se zemědělský areál se zámkem stal majetkem státního staku. Dnes je v soukromých rukou.
Samotná ves se po roce 1850 stala osadou obce Havraň. V roce 1905 se osamostatnila a nedaleké vsi Nemilkov a Koporeč se staly jejími osadami.
Od roku 1750 v obci žila výrazná židovská komunita, která měla svou modlitebnu v domě č.p. 6.
